Rusko přitvrzuje vůči sexuálním menšinám, Duma podpořila zpřísnění zákona o údajné LGBT propagandě

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

„Během plenárního zasedání poslanci Státní dumy jednomyslně v prvním čtení přijali úpravy zákona zakazující propagaci netradičních sexuálních vztahů,“ uvedl parlament v prohlášení.

Úprava zákona mimo jiné ukládá, že trestné bude „propagandu netradičních vztahů“ šířit nejenom na veřejnosti, ale i skrze internet, média, knihy, audiovizuální služby, kino a reklamy. Stanovuje také výši pokut za porušení zákona, které se pro běžné občany pohybují v rozmezí padesát tisíc až čtyři sta tisíc rublů (zhruba dvacet tisíc až 159 tisíc korun). Cizinci, kteří zákon poruší, budou vyhoštěni ze země. Pro nezletilé se stávající zákaz rozšíří i na informace o změně genderu.

Zákon musí v dolní komoře projít dalšími dvěma čteními, než se jím bude zabývat Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Následně ho k podpisu dostane šéf Kremlu Vladimir Putin, jeho podpis je ale ve většině případů pouhou formalitou.

„Ochrana“ před šířením osvěty

Rusko schválilo kontroverzní zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží v červnu 2013. Autoři zákona tehdy argumentovali tím, že je potřeba děti ochránit před šířením osvěty o komunitě LGBT+ a jejích příslušnících. Norma si vysloužila ostrou kritiku od Západu i obránců lidských práv, podle kterých zákaz umlčuje hlasy komunity LGBT+ a pro její příslušníky včetně dětí utváří nepřátelské prostředí.

Zákon také v podstatě zakazuje demonstrace nebo veřejná shromáždění na podporu LGBT+, protože podobné akce ve veřejném prostoru mohou potenciálně vidět nebo slyšet mladiství.

„Musíme naše občany i Rusko ochránit před rozkladem a vymíráním, před temnotou přicházející ze Spojených států a evropských zemí,“ uvedl nyní v prohlášení předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Nový zákon může podle něj mít ve finální podobě ještě přísnější znění, protože poslanci mohou při dalších čteních podávat své návrhy úprav.

Agentura AFP podotýká, že v posledních letech v souvislosti s údajnou „dekadencí“ západní společnosti, kterou Putin hlasitě kritizuje, v Rusku sílí politická konzervativní linie. Tu dál podpořila ruská invaze na Ukrajinu, kterou Kreml rámcuje i jako boj proti západním hodnotám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po nočních útocích Ruska dva mrtvé, v Kyjevě přibylo obětí na 30

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
před 1 mminutou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 9 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 11 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 15 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 15 hhodinami

Evropský pohled