Rusko přitvrzuje vůči sexuálním menšinám, Duma podpořila zpřísnění zákona o údajné LGBT propagandě

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

„Během plenárního zasedání poslanci Státní dumy jednomyslně v prvním čtení přijali úpravy zákona zakazující propagaci netradičních sexuálních vztahů,“ uvedl parlament v prohlášení.

Úprava zákona mimo jiné ukládá, že trestné bude „propagandu netradičních vztahů“ šířit nejenom na veřejnosti, ale i skrze internet, média, knihy, audiovizuální služby, kino a reklamy. Stanovuje také výši pokut za porušení zákona, které se pro běžné občany pohybují v rozmezí padesát tisíc až čtyři sta tisíc rublů (zhruba dvacet tisíc až 159 tisíc korun). Cizinci, kteří zákon poruší, budou vyhoštěni ze země. Pro nezletilé se stávající zákaz rozšíří i na informace o změně genderu.

Zákon musí v dolní komoře projít dalšími dvěma čteními, než se jím bude zabývat Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Následně ho k podpisu dostane šéf Kremlu Vladimir Putin, jeho podpis je ale ve většině případů pouhou formalitou.

„Ochrana“ před šířením osvěty

Rusko schválilo kontroverzní zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží v červnu 2013. Autoři zákona tehdy argumentovali tím, že je potřeba děti ochránit před šířením osvěty o komunitě LGBT+ a jejích příslušnících. Norma si vysloužila ostrou kritiku od Západu i obránců lidských práv, podle kterých zákaz umlčuje hlasy komunity LGBT+ a pro její příslušníky včetně dětí utváří nepřátelské prostředí.

Zákon také v podstatě zakazuje demonstrace nebo veřejná shromáždění na podporu LGBT+, protože podobné akce ve veřejném prostoru mohou potenciálně vidět nebo slyšet mladiství.

„Musíme naše občany i Rusko ochránit před rozkladem a vymíráním, před temnotou přicházející ze Spojených států a evropských zemí,“ uvedl nyní v prohlášení předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Nový zákon může podle něj mít ve finální podobě ještě přísnější znění, protože poslanci mohou při dalších čteních podávat své návrhy úprav.

Agentura AFP podotýká, že v posledních letech v souvislosti s údajnou „dekadencí“ západní společnosti, kterou Putin hlasitě kritizuje, v Rusku sílí politická konzervativní linie. Tu dál podpořila ruská invaze na Ukrajinu, kterou Kreml rámcuje i jako boj proti západním hodnotám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...