Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin

3 minuty
Události ČT: Erdogan by mohl napravit své vztahy s Asadem
Zdroj: ČT24

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Během návštěvy Damašku v roce 2009 oslovoval Erdogan Bašára Asada „bratře“. Ty doby jsou sice dávno pryč, v posledních dnech je ale tón turecké vlády na adresu syrského režimu mírnější, než bylo po vypuknutí války v Sýrii zvykem.

„Věříme, že mezi režimem a opozicí v Sýrii nastane mír, a Turecko je v takovém případě připravené pomoci,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.

Slova šéfa turecké diplomacie vyvolala v oblastech Sýrie kontrolovaných Ankarou rozhořčení. Syrská opozice nechce o usmíření s Asadem ani slyšet. „I já poprvé kritizuji Turecko. Přesto bychom s ním měli hledat společné zájmy. Obnovení vztahů se syrským režimem neprospěje ani nám, ani Turkům,“ domnívá se publicista a bývalý mluvčí Syrské národní rady Ahmed Kamel.

Putinova snaha o příměří

Možnou změnu politiky Ankary vůči Bašáru Asadovi určují tři proměnné. Zaprvé je to snaha ochromit kurdskou autonomii na severovýchodě Sýrie, protože o větší míru nezávislosti dlouhodobě usilují i Kurdové na východě Turecka, k nelibosti Ankary. Druhým faktorem je rostoucí odpor tureckého obyvatelstva vůči téměř čtyřem milionům syrských běženců, kteří do země utekli před občanskou válkou.

Roli potom sehrává i ruský prezident Vladimir Putin, který patří mezi Asadovy dlouhodobé spojence a dlouho se snaží Erdogana přimět k tomu, aby s diktátorem z Damašku mluvil. Zatímco prezident Turecka kolem celé věci zatím našlapuje, nejsilnější opoziční strana země by se podle svých slov se syrským lídrem usmířila obratem.

„Naše strana vždy preferovala nezasahovat do vnitřních záležitostí našich sousedů a nepřidávat se na jednu stranu konfliktů v regionu,“ tvrdí zahraničněpolitický expert Republikánské lidové strany (CHP) Ünal Ceviköz.

Realita války je spekulacím o dialogu vzdálená. Při pátečním raketovém útoku na město al-Báb, náležící do turecké sféry vlivu, zemřelo nejméně čtrnáct civilistů. Podle syrské opozice šlo o odvetu Damašku za předchozí turecký nálet na pozice kurdských milicí a syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 32 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...