Erdogan naznačil smír s Bašárem Asadem. Důvodem jsou běženci, Kurdové a Putin

3 minuty
Události ČT: Erdogan by mohl napravit své vztahy s Asadem
Zdroj: ČT24

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Během návštěvy Damašku v roce 2009 oslovoval Erdogan Bašára Asada „bratře“. Ty doby jsou sice dávno pryč, v posledních dnech je ale tón turecké vlády na adresu syrského režimu mírnější, než bylo po vypuknutí války v Sýrii zvykem.

„Věříme, že mezi režimem a opozicí v Sýrii nastane mír, a Turecko je v takovém případě připravené pomoci,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.

Slova šéfa turecké diplomacie vyvolala v oblastech Sýrie kontrolovaných Ankarou rozhořčení. Syrská opozice nechce o usmíření s Asadem ani slyšet. „I já poprvé kritizuji Turecko. Přesto bychom s ním měli hledat společné zájmy. Obnovení vztahů se syrským režimem neprospěje ani nám, ani Turkům,“ domnívá se publicista a bývalý mluvčí Syrské národní rady Ahmed Kamel.

Putinova snaha o příměří

Možnou změnu politiky Ankary vůči Bašáru Asadovi určují tři proměnné. Zaprvé je to snaha ochromit kurdskou autonomii na severovýchodě Sýrie, protože o větší míru nezávislosti dlouhodobě usilují i Kurdové na východě Turecka, k nelibosti Ankary. Druhým faktorem je rostoucí odpor tureckého obyvatelstva vůči téměř čtyřem milionům syrských běženců, kteří do země utekli před občanskou válkou.

Roli potom sehrává i ruský prezident Vladimir Putin, který patří mezi Asadovy dlouhodobé spojence a dlouho se snaží Erdogana přimět k tomu, aby s diktátorem z Damašku mluvil. Zatímco prezident Turecka kolem celé věci zatím našlapuje, nejsilnější opoziční strana země by se podle svých slov se syrským lídrem usmířila obratem.

„Naše strana vždy preferovala nezasahovat do vnitřních záležitostí našich sousedů a nepřidávat se na jednu stranu konfliktů v regionu,“ tvrdí zahraničněpolitický expert Republikánské lidové strany (CHP) Ünal Ceviköz.

Realita války je spekulacím o dialogu vzdálená. Při pátečním raketovém útoku na město al-Báb, náležící do turecké sféry vlivu, zemřelo nejméně čtrnáct civilistů. Podle syrské opozice šlo o odvetu Damašku za předchozí turecký nálet na pozice kurdských milicí a syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...