Z klimatické konference COP26 v Glasgow vzešla výzva ukončit výrobu aut na naftu a benzin do roku 2040. Nahradit je mají vodíkové vozy a elektromobily. Deklaraci podepsaly Kanada, Rakousko, Polsko, Izrael nebo Mexiko. Připojily se i automobilky Mercedes Benz, Ford, Jaguar nebo velkoměsta jako New York a Sao Paulo.
„Pobídky jsou důležité, abychom snížili náklady, a dostali tak do těchto vozů víc lidí. Je třeba, abychom za sebou nikoho nenechali,“ vyzývá globální ředitelka Fordu Cynthia Williamsová. „Je důležité vyslat jasný signál od vlád, že teď přijdou elektromobily,“ dodává výkonný ředitel Volva Hakan Samuelsson.
Největší automobilové koncerny Volkswagen, Toyota, Renault Nissan a Huyndai se podepsat odmítly. S odůvodněním, že to neudělaly Čína, Spojené státy nebo Německo se svým obřím trhem.
Samotná Británie má jako hostitelská země mnohem vyšší ambice, než o čem mluví deklarace z COP26 nebo co plánuje Evropská unie. Už za devět let si Britové nekoupí žádný nový vůz se spalovacím motorem.
Benzinové a dieselové vozy z autobazarů budou asi podléhat vyšší dani. U nových nákladních aut plánuje britská vláda zákaz od roku 2040.
Opatrný Johnson, pochybující Guterres
Po vlně kritiky, že z Glasgow odletěl do Londýna tryskáčem, se na konferenci vrátil premiér Johnson vlakem. „V Glasgow je svět blíž než kdykoliv předtím tomu, aby signalizoval začátek konce klimatické změny způsobené lidskou činností,“ prohlásil Johnson. Sám přitom po prvních dnech konference varoval před přílišným očekáváním.
Den před koncem summitu vyjádřil pochybnost ohledně možnosti dosáhnout dohody na omezení globálního oteplení i generální tajemník OSN António Guterres. „Nejhorší by bylo dosáhnout dohody za každou cenu s minimálním společným jmenovatelem, který by nereagoval na obrovské výzvy, kterým čelíme,“ řekl Guterres. Podle něj je cíl omezit oteplování od předindustriálních dob na 1,5 stupně Celsia „stále na dosah, ale visí na vlásku“, jelikož teplotní nárůst od příchodu průmyslové revoluce již dosáhl 1,1 stupně.
