Saakašvili je výjimečný vězeň, milost ale nedostane, zdůraznila gruzínská prezidentka

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili nemůže dostat milost. Ve středu to podle agentury Interfax řekla současná gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Zdraví Saakašviliho, který ve vězení drží hladovku, se podle ní nemůže stát příčinou pro politický chaos.

Třiapadesátiletý Saakašvili drží hladovku už déle než měsíc. Ve vězení si má odpykat šestiletý trest poté, co byl v roce 2018 v nepřítomnosti odsouzen ze zneužití pravomoci a zatajování důkazů v době, kdy byl prezidentem.

Tento politik žil několik let v zahraničí. Zatčen byl 1. října, když se těsně před volbami do místních samospráv vrátil do vlasti, kde chtěl sjednotit opozici a jak sám tvrdí, zachránit Gruzii. Prezidentka Zurabišviliová ovšem říká, že se vrátil proto, aby destabilizoval gruzínskou politiku.

„Moje stanovisko ve věci omilostnění bývalého prezidenta je pevné a neměnné: ne a nikdy,“ prohlásila prezidentka. Nicméně vzhledem k širokému zájmu veřejnosti o jeho případ je nutné uznat ho za „výjimečného vězně“ a úřady musejí podniknout všechna opatření k tomu, aby jeho zdraví nebylo používáno k politickým spekulacím nebo destabilizaci, řekla také Zurabišviliová.

Podle lékaře je Saakašvili ve stabilním stavu

Saakašvili minulý týden dostal krevní transfuzi a jeho lékař poté uvedl, že je ve stabilním stavu.

Politik stál v roce 2003 v čele revoluce růží, která svrhla tehdejšího prezidenta Eduarda Ševarnadzeho. Saakašvili byl v prezidentském úřadu v letech 2004 až 2013. Od roku 2015 žil na Ukrajině, kde začal budovat novou politickou kariéru. Tisíce jeho stoupenců v Tbilisi a dalších městech v uplynulých týdnech požadovaly jeho propuštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 33 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...