V Rusku se začíná razantně prosazovat pro něj nezvyklé nové odvětví – produkce značkových vín. Nové vinohrady se začaly na jihu země vysazovat teprve po roce 2000, ale od loňska už mají tamní vinaři i svoje chráněné geografické označení. Ročně dodají na domácí trh desítky milionů hektolitrů kvalitního vína.
Krasnodarský kraj mezi Kavkazem a Černým mořem je srdcem ruského zemědělství. Skvěle se tu daří i vinné révě. Oblast je dokonce ve stejné zeměpisné šířce jako slavné francouzské Bordeaux. Právě odtud, z Gelendžiku, pochází jeden z největších expertů na víno v Rusku Franc Duseigneur z vinařství Chateu de Talu.
„Klimatické podmínky samozřejmě nenapodobíte. Jsou unikátní. Tady jsme na jihu, blízko moře, chrání nás hory. Místní mikroklima je proto velmi osobité,“ říká vinolog.
Duseigneurovi přezdívají otec ruského vína, do země přišel budovat vinohrady v roce 2005. O pět let později začal vysazovat vinnou révu v Gelendžiku. První lahve dodali z tohoto vinohradu na ruský trh teprve loni. I tak už má velkou reputaci.
„Hledám jemné vůně, které se rozvinou s chutí. Miluji elegantní vína, ne moc silná, ale komplexně vyladěná,“ vysvětluje.
Velké ambice
Ruské víno je zatím velmi mladá značka. Přesto se už místní vinaři snaží prosadit na zahraničních trzích.
„Už máme podepsané dohody s různými zeměmi jako například Čína a Srbsko. Zajímá nás Dánsko. Jednáme s partnery v Německu a ve Francii,“ říká generální ředitelka Chateu de Talu Jelena Kurkovová.
Na kvalitu dbají také v nedalekém vinařství Chateau Pinot u Novorossijska. „Chceme ukázat celému světu, ale i Rusku, že tu vinařství už je, že se zrodilo. Naše vína jsou na velmi vysoké úrovni, děláme dobré produkty,“ pochvaluje si průvodkyně Julija Školnajaová. Ročně vyrobí milion lahví, a to červeného, bílého, růžového i šumivého vína.
Kromě Krasnodarského kraje se v Rusku pěstuje víno ještě v okolí Stavropolu, Rostova na Donu, v Dagestánu a na anektovaném Krymu. Podle nového zákona se místní víno může lisovat pouze z domácích hroznů.
