Před třiceti lety Jelcin zaujal místo prvního ruského prezidenta, odstartoval kariéru plnou zvratů

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Ceremonie prezidentského slibu se uskutečnila v kremelském Sjezdovém paláci za účasti tehdejšího prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova, vedoucích představitelů svazových republik a hlavy Ruské pravoslavné církve Alexije II.

Ve svém prvním projevu z pozice prezidenta Ruské federace Boris Jelcin řekl, že země je v kritické situaci, zároveň se ale znovu zvedá. Prohlásil, že volbou prezidenta se ruský lid rozhodl definitivně skoncovat s minulostí a pokračovat v demokratických změnách.

„Rok po přijetí Deklarace o státní suverenitě ruští občané poprvé rozhodli. Zvolili si nejen osobnost a nejen prezidenta, ale hlavně a především si zvolili cestu, kterou se tato země má vydat. Je to cesta demokracie, reformy a obrození lidské důstojnosti,“ stojí v přepisu Jelcinova proslovu dostupném na webových stránkách univerzity v Cambridge.

Jelcin podotkl, že smyslem politiky nesmějí být masové oběti, ale naopak zájem a blahobyt každého jednotlivce. Upozornil, že Rusko nemá žádné imperiální ambice.

Složení přísahy prvního prezidenta Ruské federace Borise Jelcina dne 10. července 1991
Zdroj: ČTK/AP

Na závěr inaugurace promluvil Gorbačov. Řekl, že je stoupencem demokratické, silné, jednotné a moderní Ruské federace, bez které si nedovede představit úspěšnou obnovu Svazu. Popřál Jelcinovi úspěch v jeho nové funkci. Řekl, že vznik úřadu ruského prezidenta chápe jako logický důsledek dosavadních demokratických změn.

Spory s Gorbačovem

Oba politici mezi sebou měli rozpory řadu let. Jelcin napadal Gorbačova za nedůslednost při demokratizaci politického života a jeho spjatost s komunistickou stranou. Právě Gorbačov byl ale zároveň tím, kdo po nástupu k moci povolal v roce 1985 Jelcina ze sverdlovského oblastního výboru do Moskvy. V prosinci 1985 Jelcin nastoupil do čela moskevských komunistů a brzy se stal v metropoli populárním politikem.

Po neshodách s Gorbačovem kvůli pomalým reformám ho ale hlava Sovětského svazu vyšachovala z důležitých funkcí. Do politiky se Jelcin vrátil jako poslanec a byl také zvolen předsedou Nejvyššího sovětu Sovětského svazu.

V červenci roku 1990 ze strany vystoupil. Prohlásil, že byl komunistou kvůli historické sovětské tradici, výchově a ze setrvačnosti, nikoli z přesvědčení. Na Gorbačova naléhal, aby se nedržel konzervativních sil, osočoval ho z klamání lidu a vybízel k demisi.

Prezident SSSR Michail Gorbačov (vlevo) s ruským prezidentem Borisem Jelcinem 23. srpna na zasedání ruského parlamentu
Zdroj: ČTK/AP

Pokus o převrat a cesta na Krym

Gorbačov v roce 1991 ale ztrácel na více frontách. Nespokojenost s ním projevovala i konzervativní část Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). 19. srpna 1991 časně ráno oznámil sovětský rozhlas a televize, že moci v zemi se ujímá Státní výbor pro výjimečný stav. Tisk a televizi podrobil cenzuře. Do Moskvy vyjely tanky, které zatarasily přístupové cesty především k takzvanému Bílému domu, sídlu ruského parlamentu.

Cílem skupiny, v jejímž čele stál oficiálně viceprezident Gennadij Janajev, bylo zastavit Gorbačovovy reformy a zabránit rozpadu sovětského impéria. Jako jeden z důvodů uvedli také neschopnost sovětského prezidenta vládnout kvůli zdravotnímu stavu. Sám Gorbačov v té době –⁠ zdráv –⁠ trávil dovolenou na Krymu.

Část pučistů tam za ním odletěla. Chtěli ho tak přinutit, aby opustil plán na novou svazovou smlouvu, která by znamenala volnější federaci sovětských republik, v důsledku také rozpad impéria. Pokud by Gorbačov nesouhlasil, chtěli ho přimět k rezignaci. Gorbačov ale odmítl rezignovat i vzdát se nové svazové smlouvy.

Výbor také připravil seznam dvou set lidí, kteří měli být okamžitě zatčeni. Na prvním místě byl ruský prezident Boris Jelcin. Ten se postavil do čela spontánního odboje proti pučistům.

Ve svém projevu, proneseném na tanku, odmítl výbor pro výjimečný stav, vyzval k občanské neposlušnosti a svým dekretem rozpustil všechny výkonné sovětské orgány. Právě tato scéna se ten den večer objevila i v televizi, což z Jelcina přes noc udělalo hrdinu.

Prezident Jelcin při projevu na tanku před ruským parlamentem (19. 8. 1991)
Zdroj: Reuters

Druhý den prohlásil Jelcin členy výboru za zločince a převzal velení nad ozbrojenými silami na ruském území. Třetí den se situace vyhrotila a při manévrech tanků přišli tři lidé o život. Útok na Bílý dům se však nakonec nekonal. Vojenské jednotky dostaly povel, aby se stáhly, státní výbor byl rozpuštěn a jeho členové zatčeni. Gorbačov se poté vrátil do Moskvy.

Gorbačovova rezignace

Pro Jelcina znamenalo potlačení puče zároveň osobní vítězství nad Gorbačovem. Tímto totiž sovětského prezidenta, který nedokázal dostatečně odsoudit roli KSSS při převratu, definitivně odsunul do pozadí.

V srpnu si pak Jelcin vynutil zákaz komunistické strany. Gorbačov musel rezignovat na funkci generálního tajemníka strany. Koncem roku byla současně se zánikem Sovětského svazu zrušena funkce sovětského prezidenta a první a současně poslední sovětský prezident Gorbačov se tak stáhl do politického ústraní.

Zánik SSSR

Pokus o puč, který začal den před podpisem nové svazové smlouvy, tak paradoxně urychlil dezintegraci Sovětského svazu. Smlouva podepsána nebyla a koncem roku prohlásily Rusko, Ukrajina a Bělorusko Sovětský svaz za rozpuštěný a oznámily vytvoření Společenství nezávislých států (SNS). V Alma-Atě (dnešní Almaty) poté 11 bývalých sovětských republik podepsalo zakládací protokol SNS, který potvrdil zánik SSSR. Gruzie se připojila později.

Chudoba a krvavý střet

Jelcin se ocitl na vrcholu slávy. Obklopil se radikálními mladými liberály, kteří chtěli téměř okamžitě převést řízené hospodářství na tržní. Prudký pokles životní úrovně a střet se silnou levicově-nacionalistickou frakcí v parlamentu ale přinutily koncem roku 1992 prezidenta povolat pragmatiky, aby tempo reforem zmírnili. Ekonomická transformace uvrhla miliony Rusů do chudoby.

Jelcinovu auru reformátora a demokrata narušil také rozpor s parlamentem v roce 1993. Ten odebral prezidentovi mimořádné pravomoci, které v prosinci 1991 dostal od Sjezdu lidových poslanců a které mu umožňovaly formovat a řídit vládu bez souhlasu parlamentu.

Jelcin 21. září 1993 parlament rozpustil. Ten ale prezidentův výnos odmítl. Koncem září a začátkem října došlo k tvrdému střetu. Odpůrci Jelcina napadli 3. října budovy státní televize. Boje pak vyvrcholily útokem armádních tanků na sídlo parlamentu. Konflikt si podle vládních odhadů vyžádal 187 obětí. Krvavé střetnutí mezi prezidentem a parlamentem definitivně utnulo snahy o zvrácení revolučních změn. 

Nebývalé pravomoci pak Jelcinovi zajistila ústava schválená referendem ještě v prosinci 1993. Ani v nově zvoleném parlamentu projelcinovské síly převahu neměly, ale po zavedení nového základního zákona na tom už tolik nesešlo.

Jelcinovo osm a půl roku dlouhé vládnutí notně poznamenala válka v Čečensku. Přesto byl v roce 1996 opět zvolen do funkce prezidenta.

Nový rok s novým prezidentem

Jelcinova popularita klesala. Podle průzkumu zveřejněného v září 1999 si 65 procent Rusů přálo jeho odchod z funkce a v říjnu bylo s prezidentovou prací nespokojeno 92 procent obyvatel. Kromě zdravotního stavu si respondenti v průzkumech stěžovali i na chyby ve vládnutí či na skandály jeho blízkých, kteří čelili podezření, že prali peníze ve švýcarských bankách.

Přelom nastal spolu s novoročním projevem 31. prosince roku 1999. „Obracím se k vám dnes s novoročním projevem. To ale není všechno. Dnes naposledy k vám promlouvám jako ruský prezident. Rozhodl jsem se. Dlouho a trýznivě jsem o tom přemýšlel. Dnes, v poslední den odcházejícího století, podávám demisi,“ oznámil v projevu, který ruská televize odvysílala netradičně v poledne moskevského času.

Jelcin také řekl, že neodstupuje ze zdravotních důvodů. Právě jeho špatné zdraví bylo jednou z příčin, proč se o jeho odstoupení spekulovalo delší dobu. Prezident překonal několik infarktů a býval často hospitalizován kvůli dalším zdravotním potížím. Veřejně známé byly i jeho problémy s alkoholem.

Svým odchodem nastartoval Jelcin kariéru tehdejšího premiéra Vladimira Putina, kterého si vybral za svého nástupce. Do nových voleb ho pověřil prezidentskými pravomocemi.


Putin poté vydal dekret, kterým zajistil končící hlavě státu řadu privilegií včetně doživotní imunity. Tehdy opozičním komunistům se nepovedlo věc zarazit, protože po prosincových volbách ztratili ve Státní dumě svou dosavadní většinu a komoru ovládly prokremelské strany. Imunitu parlament omezil až o dva roky později.

Jelcin zemřel v dubnu 2007 v 76 letech na srdeční selhání. Pohřben byl na moskevském Novoděvičím hřbitově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
01:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 9 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 10 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 12 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...