Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se po nedávných teroristických útocích v několika evropských zemích vyslovili pro reformu unijního schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Oba lídři se na tom shodli během úterní částečně virtuální schůzky, které se zúčastnili také rakouský premiér Sebastian Kurz, hlavní představitelé Evropské unie a nizozemský premiér Mark Rutte.
„Je nezbytně důležité vědět, kdo do schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští,“ řekla Merkelová. Macron zdůraznil, že vnitřní hranice zóny musejí zůstat otevřené, posílit ale chce ty vnější. Poukázal při tom na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž z Tuniska v katolickém kostele zavraždil tři lidi.
Šéf nizozemské vlády Rutte přiznal, že si o schengenský prostor dělá starosti. Evropu bez hraničních kontrol jde podle něho udržet jedině tehdy, když budou lépe střežené její vnější hranice. Evropská komise se chystá příští rok v květnu představit svoji strategii pro reformu schengenského systému, uvedla šéfka EK Ursula Von der Leyenová.
Takzvaná schengenská dohoda z roku 1985 vytváří prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou obyvatelé členských zemí volně pohybovat. Česká republika je součástí schengenského prostoru od prosince 2007.
Kromě Francie zažila teroristický útok v poslední době i Vídeň. Minulý týden tam atentátník zavraždil čtyři lidi. Útočil Rakušan, jehož rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Jako teroristický se vyšetřuje také říjnový útok na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý Syřan jednoho z nich zabil, druhého vážně zranil.
Merkelová tyto atentáty označila za „útoky na naši svobodnou společnost a náš způsob života“. Řekla, že nejde o střet mezi islámem a křesťanstvím, ale o to, že demokratický model společnosti se musí vypořádat s teroristickým a protidemokratickým jednáním. Podle šéfky EK je nutné být aktivní ještě před radikalizací možných pachatelů.
Kurz: Radikální islamisté jsou tikající bomby
Rakouský kancléř Kurz požaduje přísný postup vůči radikálním islamistům, kteří si po návratu z válek v zahraničí odpykali trest ve vězení. „Jsou to tikající časované bomby a pokud si chceme ochránit naši svobodu, musíme omezit svobodu těchto lidí,“ řekl.
Útočník z Vídně byl loni v prosinci předčasně podmínečně propuštěn z vězení s tím, že musí nastoupit na deradikalizační program. Rakouské bezpečnostní úřady připouštějí, že udělaly chybu při vyhodnocení jeho nebezpečnosti, připomíná agentura DPA.
Podle účastníků úterního „minisummitu“ je také nutné posílit boj proti nenávisti šířené na internetu. Ještě letos mají skončit jednání mezi členskými státy Unie a Evropským parlamentem o rychlém mazání ilegálního nebo škodlivého obsahu z různých internetových platforem. Evropská komise zároveň plánuje začátkem prosince představit legislativní balík, který internetovým platformám ukládá více povinností při postupu proti ilegálnímu obsahu.
