Macron a Merkelová žádají reformu Schengenu. Kvůli terorismu chtějí upravit systém hraničních kontrol

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se po nedávných teroristických útocích v několika evropských zemích vyslovili pro reformu unijního schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Oba lídři se na tom shodli během úterní částečně virtuální schůzky, které se zúčastnili také rakouský premiér Sebastian Kurz, hlavní představitelé Evropské unie a nizozemský premiér Mark Rutte.

„Je nezbytně důležité vědět, kdo do schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští,“ řekla Merkelová. Macron zdůraznil, že vnitřní hranice zóny musejí zůstat otevřené, posílit ale chce ty vnější. Poukázal při tom na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž z Tuniska v katolickém kostele zavraždil tři lidi.

Šéf nizozemské vlády Rutte přiznal, že si o schengenský prostor dělá starosti. Evropu bez hraničních kontrol jde podle něho udržet jedině tehdy, když budou lépe střežené její vnější hranice. Evropská komise se chystá příští rok v květnu představit svoji strategii pro reformu schengenského systému, uvedla šéfka EK Ursula Von der Leyenová.

Takzvaná schengenská dohoda z roku 1985 vytváří prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou obyvatelé členských zemí volně pohybovat. Česká republika je součástí schengenského prostoru od prosince 2007.

Kromě Francie zažila teroristický útok v poslední době i Vídeň. Minulý týden tam atentátník zavraždil čtyři lidi. Útočil Rakušan, jehož rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Jako teroristický se vyšetřuje také říjnový útok na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý Syřan jednoho z nich zabil, druhého vážně zranil.

Merkelová tyto atentáty označila za „útoky na naši svobodnou společnost a náš způsob života“. Řekla, že nejde o střet mezi islámem a křesťanstvím, ale o to, že demokratický model společnosti se musí vypořádat s teroristickým a protidemokratickým jednáním. Podle šéfky EK je nutné být aktivní ještě před radikalizací možných pachatelů.

Kurz: Radikální islamisté jsou tikající bomby

Rakouský kancléř Kurz požaduje přísný postup vůči radikálním islamistům, kteří si po návratu z válek v zahraničí odpykali trest ve vězení. „Jsou to tikající časované bomby a pokud si chceme ochránit naši svobodu, musíme omezit svobodu těchto lidí,“ řekl.

Útočník z Vídně byl loni v prosinci předčasně podmínečně propuštěn z vězení s tím, že musí nastoupit na deradikalizační program. Rakouské bezpečnostní úřady připouštějí, že udělaly chybu při vyhodnocení jeho nebezpečnosti, připomíná agentura DPA.

Podle účastníků úterního „minisummitu“ je také nutné posílit boj proti nenávisti šířené na internetu. Ještě letos mají skončit jednání mezi členskými státy Unie a Evropským parlamentem o rychlém mazání ilegálního nebo škodlivého obsahu z různých internetových platforem. Evropská komise zároveň plánuje začátkem prosince představit legislativní balík, který internetovým platformám ukládá více povinností při postupu proti ilegálnímu obsahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
12:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
18:45Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
04:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
20:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
19:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
12:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 5 hhodinami

Hútíové poškodili nejvyšší mrakodrap v Rijádu

Raketový útok jemenských šíitských povstalců hútíů na Saúdskou Arábii poškodil nejvyšší mrakodrap v Rijádu, kde sídlí saúdskoarabský státní investiční fond. Uvádí to agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje.
14:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.