Tišení durynské bouře. Novým zemským premiérem se stal levicový Bodo Ramelow

Nahrávám video

Novým ministerským předsedou Durynska se ve středu stal politik Levice Bodo Ramelow. Stane v čele menšinové vlády Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Volba čtyřiašedesátiletého muže by měla uklidnit situaci nejen ve spolkové zemi, ale i na centrální úrovni, kde v únoru vyvolalo bouři zvolení prvního zemského premiéra s podporou pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Složitá situace v durynském zemském sněmu vyvstala kvůli výsledkům říjnových zemských voleb, po nichž vláda Levice, SPD a Zelených ztratila většinu. Žádnou novou se od té doby najít nepodařilo. Početní většinu – 48 křesel – v devadesátičlenném parlamentu sice mají křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) a AfD, s poslední zmíněnou formací ale vládu všichni odmítají.

Počítalo se proto s tím, že únorové hlasování povede k volbě Ramelowa a vytvoření menšinové vlády Levice, SPD a Zelených. Nakonec z něj ale jako vítěz vzešel svobodný demokrat Thomas Kemmerich, kterého zvolili zákonodárci vlastní FDP a také CDU a AfD. Obě strany přitom prve opakovaně zdůrazňovaly, že s AfD v žádném případě spolupracovat nebudou. 

Společné hlasování křesťanských demokratů s AfD vedlo k pádu šéfky CDU Annegret Krampové-Karrebauerové, durynský tah svých stranických kolegů odsoudila i kancléřka Angela Merkelová. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ okomentoval Kemmerichovo zvolení politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý svými kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za památník hanby. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Björn Höcke
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Východisko z krize

Od únorového hlasování politici v Durynsku hledali cestu z krize. Situace nakonec vyústila do středečního trojkolového hlasování. V prvních dvou kolech Ramelow ani Höcke nadpoloviční většinu všech poslanců nezískali.

Ve třetím kole, v němž stačila prostá většina, už kandidoval Ramelow sám. Obdržel 42 hlasů, tedy přesně tolik, kolik jich mají strany jeho menšinové koalice.

Ramelow, který je považován za umírněného politika, by měl ale menšinovou vládu vést jen do 25. dubna příštího roku. Pak se v dvoumilionové spolkové zemi mají uskutečnit předčasné volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 59 mminutami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 1 hhodinou

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rodném domě Adolfa Hitlera v Rakousku nyní sídlí policejní stanice

Rakouská vláda doufá, že přeměnou budovy na policejní stanici zabrání tomu, aby se stala poutním místem neonacistů.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.