Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.
Podle exilové organizace Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), která sídlí ve Velké Británii, zemřelo za týden na severovýchodě Sýrie 71 civilistů, včetně 21 dětí. Na tři sta tisíc lidí muselo v oblasti opustit své domovy.
„Říkají, ať vyhlásíme příměří. Nikdy nevyhlásíme příměří,“ prohlásil v úterý turecký prezident. „Vyvíjejí na nás tlak, abychom ukončili operaci. Oznamují sankce. Náš cíl je jasný. Nebojíme se sankcí,“ zdůraznil Erdogan. Turecké ministerstvo zahraničí také oznámilo, že připravuje odvetná opatření za americké sankce.
Erdogan trvá na tom, že boje budou pokračovat, dokud kurdští bojovníci nesloží zbraně a nestáhnou se z oblastí, kde má být pohraniční bezpečnostní zóna. „Navrhujeme, aby teroristé složili zbraně, veškeré vybavení, zničili nastražené pasti a opustili chystanou bezpečnou zónu, kterou jsme vytyčili,“ prohlásil.
Americký viceprezident Mike Pence v pondělí varoval, že protiturecké sankce budou ještě tvrdší, pokud Turecko nepřistoupí na okamžitý klid zbraní a nezačne vyjednávat o podmínkách urovnání situace na syrsko-turecké hranici.
Erdogan se s Pencem nakonec sejde
Erdogan se ve čtvrtek setká s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Informoval o tom na Twitteru šéf komunikací turecké vlády. K příspěvku připojil krátké video, v němž Erdogan oznamuje, že se s americkou delegací nakonec setká.
Dříve totiž Erdogan setkání v rozhovoru s televizí Sky News odmítl s tím, že bude jednat pouze se svým protějškem Donaldem Trumpem a nechal se slyšet, že americkou delegaci, která chce jednat o nynější turecké intervenci v Sýrii, odkáže na jejich protějšky v turecké vládě.
Trump Erdoganovi psal, ať není „tvrďák“
Šéf Bílého domu Donald Trump čelí nebývalé vlně kritiky, že zradil Kurdy, kteří s ním předtím bojovali proti Islámskému státu, když nechal Turkům v Sýrii volné ruce. Proti Trumpově rozhodnutí stáhnout z oblasti americké vojáky se postavila i řada jinak loajálních republikánů.
Trump Erdoganovi 9. října v dopise napsal, že chce dospět k dobré dohodě o Sýrii a vzkázal mu, ať není tvrďák, napsala agentura Reuters s odkazem na Bílý dům.
Ankara operaci hájí a hrozí Evropě
Turecko operaci hájí s tím, že cílem je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Ankara chce na tomto území vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka část z 3,6 milionu syrských uprchlíků. „Zajistíme oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožníme milionu syrských uprchlíků vrátit se domů. Později zajistíme návrat dvou milionů lidí,“ prohlásil v pondělí Erdogan.
Turecký prezident dříve pohrozil Evropě, že pokud bude o operaci informovat jako o invazi, pošle miliony běženců na starý kontinent. Situace je komplikovaná i proto, že Turecko je pro Západ významným spojencem v NATO.
Západ turecký vpád odsoudil
Americké ministerstvo financí zatím na černou listinu zařadilo dvě turecká ministerstva a tři turecké ministry: Hulusiho Akara (obrana), Süleymana Soylua (vnitro) a Fatiha Dönmeze (energetika). „Budeme vůči Turecku i jiným velmi tvrdí. Musí na svém území udržet pořádek, musí udržet mír a bezpečnost. Uvidíme, co bude,“ konstatoval Trump.
Trump také nejnovější syrskou krizi popsal jako konflikt mezi Tureckem a Sýrií, který musejí tyto země vyřešit. „Vždy raději používám ekonomickou než vojenskou sílu. Kurdové nejsou žádní andělé. Bojovali po našem boku, zaplatili jsme jim za to hodně peněz a to je OK. Když bojovali s námi, vedli si dobře, a nevedli si tak dobře, když s nám nebojovali,“ prohlásil prezident.
Na tureckou ofenzivu reagují také země EU v čele s Německem a Francií, které zakázaly dovoz zbraní Turecku. Stejný krok učinila i Česká republika. Proti ofenzivě se oficiáně staví také Írán nebo Rusko, které pomáhají režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Syrští a ruští vojáci dorazili do Kobani
Právě syrská armáda doprovázená ruskými vojáky vstoupila do severosyrského pohraničního města Kobani. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
Příchod syrských vládních vojsk do Kobani se uskutečnil poté, co se z města stáhli američtí vojáci a Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF), která město kontroluje, uzavřela s Damaškem dohodu, v níž se syrská armáda zavázala, že na severovýchodě země pomůže odrazit tureckou ofenzivu. Vojenská koalice v čele se Spojenými státy mezitím oznámila, že se stáhla z měst Rakka a Tabka a cementárny Lafarge jižně od Kobani.
„To, že Kurdové v dilematu posledních dnů nakonec zvolili dohodu s Damaškem, sice znamená to, že aspoň zbytek jejich vlasti může být ochráněn před tureckou invazí, cenou za pragmatické spojenectví je ale neutralizace Kurdů jako svébytného vojenského a politického faktoru v tomto regionu,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Kurdové dosud fungovali jako klín, který odděloval šíity kontrolovaný Irák a Írán od východního Středomoří,“ dodal.
Syrská armáda se už v úterý dostala do města Manbidž a Rusové zaujali pozice mezi ní a Turky a protureckými milicemi. „To, že Manbidž nyní kontroluje Asadův režim, není podle Erdogana negativní vývoj, pokud to znamená, že o kontrolu nad městem přijdou kurdské milice YPG,“ informoval zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Lékaři bez hranic evakuovali mezinárodní pracovníky
Z další eskalace násilí mají obavy také humanitární organizace. „Lékaři bez hranic učinili těžké rozhodnutí a pozastavili většinu svých aktivit v severovýchodní Sýrii. Zároveň z oblasti evakuovali mezinárodní personál. Důvodem je extrémně nestabilní situace v důsledku turecké vojenské operace v regionu. Lékaři bez hranic žádají všechny strany konfliktu, aby zajistily ochranu civilistů a poskytly humanitárním organizacím bezpečný a plný přístup k civilnímu obyvatelstvu,“ sdělila mluvčí organizace Iveta Polochová.
Nálety, ostřelování a ozbrojené střety mají katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo i schopnost humanitárních organizací bezpečně poskytovat nezbytnou pomoc lidem v ohrožení, upozornila organizace.
„Máme obrovské obavy o bezpečí našich syrských kolegů, kteří i během tohoto těžkého období zůstávají se svými rodinami v severovýchodní Sýrii. Budeme je nadále podporovat na dálku a zároveň zjišťovat všechny možné alternativy, jak lidem v severovýchodní Sýrii – navzdory překážkám – poskytovat pomoc,“ podotýká Robert Onus, krizový koordinátor Lékařů bez hranic pro Sýrii.
Francie se možná obrátí na Moskvu
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian podle agentury AP uvedl, že stažení amerických jednotek nutí evropské země přehodnotit svou alianci s USA v regionu. Ve francouzském rozhlase také řekl, že Francie nyní obrací zrak na Rusko a bude hledat „společné zájmy“, jak porazit IS v Sýrii. Podle Le Driana je tureckou ofenzivou proti syrským Kurdům ohrožena i bezpečnost Francie.
