V Hongkongu se navzdory policejnímu zákazu uskutečnily další protivládní protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Demonstrace místy přerostly v násilné potyčky s policií. Pořádkové jednotky v nočních hodinách tvrdě zasáhly proti vracejícím se demonstrantům v prostorách metra, ve vagonech použily slzný plyn i obušky. Podle agentury AP tento incident ještě zvýší napětí ve městě.
Na videu široce sdíleném po sociálních sítích jsou vidět policisté, kteří bijí lidi obušky na stanici hongkongského metra Prince Edwarda. Snímek rovněž zachycuje zraněné cestující i policejní příslušníky, jak přímo do vagonů stříkají slzný plyn.
Podle AP není zcela zřejmé, zda byli cestující skutečně demonstranti. Policie zásah zdůvodnila nutností zasáhnout proti vandalům v metru a několik lidí při něm zatkla.
Protest začal jako náboženské procesí
Na sobotu plánovanou již třináctou protivládní demonstraci během tří měsíců její organizátoři po policejním zákazu odvolali, ale protestující přesto přišli do ulic. Aby zákaz obešli, shromáždili se lidé jako náboženské procesí na sportovním stadionu. Ze sportoviště ve středu města se pak vydali směrem ke kostelu metodistické církve a poté dále do vládní čtvrti.
Lidé střídavě zpívali náboženské písně a popěvky prodemokratického hnutí. Na internetu zveřejněná pozvánka na demonstraci se znázorněním křesťanského kříže a s obrázkem správkyně Hongkongu Carrie Lamové vyzývala k „modlitbě za hříšníky“.
Účastníci průvodu podle agentury DPA pocházeli ze všech věkových skupin a záminkou jejich shromáždění bylo uctít páté výročí rozhodnutí vládní čínské komunistické strany zabránit Hongkongu v konání plně demokratických voleb.
„Mírové demonstrace nefungují“
Odpoledne se situace vyhrotila, když skupina černě oděných radikálů začala házet kamení a Molotovovy koktejly na policisty, kteří hlídali komplex hongkongských vládních budov. Policie použila slzný plyn, pepřový sprej, gumové projektily a vodní děla s modře obarvenou vodu, která má podle místních médií pomoci s identifikací podezřelých. U sídel vlády a parlamentu se davu podařilo prolomit bariéry, následně zapálil barikády u policejní centrály.
„Mírové demonstrace nefungují,“ řekla agentuře AFP dvaadvacetiletá účastnice protestu, která se představila jako Stone. Bez radikálního přístupu se podle ní nedá ničeho dosáhnout.
Při potyčkách ve čtvrti známé svými bary a restauracemi nasadila policie proti demonstrantům obušky. Podle agentury Reuters bylo několik lidí zatčeno a nepotvrzené zprávy hovoří o zraněném policistovi, který se pohyboval v civilu.
Hongkongské úřady ještě před nepovolenými demonstracemi varovaly občany, aby zůstali doma a zavřeli okna. Policisté zároveň zatarasili ulice a uzavřeli stanici metra poblíž sídla místní vlády. To se nachází asi pět kilometrů od trasy náboženského pochodu. Jak uvedla agentura AP, religiózní průvody sice povolení nepotřebují, shromáždění více než 30 lidí však ano.
Zadržení vůdců protestů
V pátek úřady v Hongkongu zadržely dva prominentní aktivisty hájící demokratická práva – Joshuu Wonga a Agnes Chowovou. Později byla dvojice propuštěna na kauci poté, co vyslechla obvinění z podílu na organizaci nepovoleného protestu před policejní stanicí z 21. června.
Podle čínských státních médií se poblíž hranic s Hongkongem u města Šen-čen rozmisťují nové oddíly čínské armády. Na videozáběrech pořízených občany bylo možné spatřit vojenská vozidla, která prý v sobotu ráno do tohoto příhraničního města přijela.
Čínský státní list Global Times tvrdí, že rozmisťování ozbrojených složek s protesty v Hongkongu nesouvisí. Podle pozorovatelů, na něž se odvolává agentura DPA, ale mají tyto přesuny sloužit i jako varování demonstrantům v čínské zvláštní administrativní zóně.
Demonstrace proti extradičnímu zákonu
Účastníci demonstrací v Hongkongu požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z okleštění svobod v důsledku sílící kontroly ze strany komunistické vlády v Pekingu. Bezprostředním spouštěčem byl návrh hongkongské vlády na vydávání podezřelých do pevninské Číny. Ten vyvolal obavy, že se lidé stanou oběťmi tamních politických procesů. Vláda ho poté odložila, což však demonstrace neuklidnilo.
Bývalá britská kolonie se pod čínskou správu vrátila v roce 1997 a od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“. Díky tomuto modelu má Hongkong některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, včetně možnosti demonstrovat. Peking také slíbil, že kapitalistický systém bude ve městě zachován beze změny nejméně 50 let.
