Zajatí ruští vojáci prý překročili hranice omylem. Nesmysl, tvrdí Kyjev

Kyjev – Ruští vojáci zajatí na Ukrajině prý během zadržení netušili, že jsou na cizím území, a při zatčení nekladli odpor. Oznámily to ruské agentury s odkazem na zdroje z ruského ministerstva obrany. Mluvčí ukrajinské armády ale trvá na tom, že zadržení výsadkáři prováděli speciální operaci. Už v pondělí ukrajinská tajná služba informovala o zadržení desítky ruských vojáků v Doněcké oblasti. Moskva dosud přítomnost ruských vojáků na Ukrajině popírala. Zajatí ruští parašutisté tak představují „první konkrétní důkaz, že se ruské pravidelné síly účastní bojů na východě Ukrajiny“, napsala agentura AFP. Kyjev navíc nově hovoří o nasazení ruských bitevních vrtulníků, které údajně ostřelovaly příhraniční oblasti Ukrajiny.

Nahrávám video

Tajná služba zveřejnila na internetu videozáznam z výslechu zajatých příslušníků 331. pluku 98. výsadkové divize. Ukrajinská média zároveň zveřejnila jejich fotografie. Ruští vojáci byli zadrženi se zbraněmi a osobními doklady. Podle Kyjeva jde o skupinu diverzantů. „Podle nás nešlo o chybu, ale o zvláštní misi, kterou měli za úkol,“ podotkl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

„Uvedení vojáci se skutečně zúčastnili hlídkování na rusko-ukrajinské hranici, kterou v nevytyčeném a neoznačeném úseku nejpravděpodobněji náhodou překročili. Při zadržení, nakolik je známo, nekladli odpor,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. 

Ruská strana současně zdůraznila, že i ukrajinští vojáci mnohokrát překročili společnou hranici, ať jednotlivě, tak v celých skupinách, a to i se zbraněmi a vojenskou technikou. Dohromady šlo o více než 500 vojáků. „Ale žádný zbytečný rozruch jsme kvůli tomu nedělali, prostě jsme na bezpečném místě vraceli na ukrajinské území všechny, kteří si to přáli,“ dodal zdroj. 

Jeden ze zajatců, desátník Ivan Mitčakov, vypověděl před kamerou, že netušil, kdy překročil hranice. To, že je na Ukrajině, si uvědomil až v okamžiku, kdy se ocitl pod palbou. Velitelé jim prý řekli jen, že je čeká sedmdesátikilometrový pochod.

Jiný výsadkář, Ivan Romancev vysvětloval, že si zprvu myslel, že je na cvičení, ale pak - když si uvědomil, že není na manévrech - dostal strach. „Uvědomil jsem si, že se tu vede válka mezi Ukrajinou a Ruskem,“ řekl a dodal, že vysílání ruských televizí o situaci u sousedů neodpovídá skutečnosti. Další ruský voják Alexej Generalov prohlásil: „Vojáci, kteří jsou tady, nerozumí tomu, co dělají a proč to dělají. Celé je to o politice a o penězích.“

Libor Dvořák, publicista, ČRo Plus: „Připadá mi to podobné, jako když ukrajinská armáda zastavila tu údajně separatistickou kolonu směřující k Mariupolu. Výsadkáři se tam posléze dostanou omylem a náhodou… To jsou komentáře, které z ruské strany slyšíme dnes a denně. I proto, že Rusko ústy svých vysokých představitelů už tolikrát lhalo, se obávám, že už nemůžeme věřit ničemu.“

V Doněcku umírali při bojích civilisté

Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko řekl, že ruské bitevníky zaútočily raketami na pohraničníky - údajně čtyři ze strážců zemřeli, další tři utrpěli napětí. Podle agentury AP dnes skutečně část obyvatel Novoazovska utíkala před raketami. Nebylo však jasné, ze které strany hranice se střílelo.

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína se ale stále více potvrzují hypotézy o ruském původu bojových vrtulníků. Mohlo prý jít o střeleckou podporu pro proniknutí další vlny ozbrojenců přes hranice, dodal zpravodaj.

V obležené baště separatistů, v Doněcku, se v noci na dnešek stali oběťmi palby tři civilisté. Ukrajinská agentura Unian připsala střelbu a oběti separatistům, ruská ITAR-TASS pro změnu ukrajinským vojákům.

Kyjev v minulých dnech obvinil Moskvu ze snahy otevřít s pomocí povstalců novou frontu bojů. Armádní velení mělo zastavit kolonu tanků a vojáků maskovaných jako povstalci. Přeshraniční bojová kolona prý mířila k přístavu Mariupol - Moskva to ale striktně odmítá.

V posledních dnech se na Ukrajině hovořilo o údajném proniknutí nejméně dvou kolon obrněnců z Ruska na ukrajinské území, mluvčí Lysenko ale nakonec zprávy o průniku kolony obrněnců až do Luhansku nepotvrdil.

Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Podle odhadu OSN si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal více než 2 100 obětí a přes 340 000 lidí vyhnal z domovů. Kyjev v předchozích dnech přiznal ztrátu 722 vojáků od začátku konfliktu, přičemž dalších 2 625 jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...