Švédsko formálně požádalo o zadržení Assange. V zemi čelí obvinění ze znásilnění

Švédská prokuratura v pondělí oznámila, že požádala o formální zadržení Juliana Assange. Zakladatel serveru WikiLeaks je v současnosti ve vazbě v Británii a ve skandinávské zemi čelí obvinění ze znásilnění. Podle agentury Reuters by vyhovění žádosti znamenalo první krok v procesu vydání Australana z Británie do Švédska. Assange si v Británii odpykává padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.

Pokud by se švédský soud rozhodl Assange zadržet kvůli podezření ze znásilnění, „já vydám evropský zatykač“, oznámila v pondělí švédská prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Poznamenala, že britské úřady budou muset rozhodnout, zda upřednostní evropský zatykač, nebo americkou žádost o vydání Assange do Spojených států. 

O vydání Assange mají totiž zájem také Spojené státy, kde je stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks a kde mu hrozí několikaleté vězení. Assange od počátku obvinění ze znásilnění považuje za pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.

Švédsko před týdnem oznámilo, že znovu otevře předběžné vyšetřování Assange. Původně začala švédská prokuratura Assange vyšetřovat už v roce 2010, ale předloni švédské úřady případ odložily, protože neměly k Assangeovi přístup. Obviněný tehdy pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. 

Assange si odpykává trest v Británii

Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii na svou londýnskou ambasádu, kde se Assange ukrýval od roku 2012.  

V současnosti si sedmačtyřicetiletý Australan odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání do Švédska.

Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku.

Assange ze Švédska odcestoval v září 2010 do Británie. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Assangeovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl již promlčen. Promlčecí lhůta v případu znásilnění vyprší už příští rok.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku a v Afghánistánu.

Ekvádor vydal USA Assangovy dokumenty

Ekvádorští činitelé začali v pondělí předávat americkým vyšetřovatelům Assangovy dokumenty, které po jeho zatčení britskou policií zůstaly na ambasádě v Londýně. Vydání dokumentů požadovaných Američany minulý týden schválil ekvádorský ministr zahraničí José Valencia. Jedná se například o Assangovy poznámky, právní či lékařské záznamy nebo texty na elektronických nosičích.

Právníci Australana krok označili za bezprecedentní porušení azylových pravidel. „Ekvádor se dopouští flagrantního porušení nejzákladnějších pravidel instituce azylu tím, že promptně předává osobní věci azylanta zemi, před níž byl chráněn,“ uvedl podle stanice BBC Assangův advokát Aitor Martínez.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda předala svou mírovou cenu Trumpovi, což dříve naznačila a o níž prezident USA dlouhodobě usiluje.
před 8 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 34 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...