Švédsko formálně požádalo o zadržení Assange. V zemi čelí obvinění ze znásilnění

Švédská prokuratura v pondělí oznámila, že požádala o formální zadržení Juliana Assange. Zakladatel serveru WikiLeaks je v současnosti ve vazbě v Británii a ve skandinávské zemi čelí obvinění ze znásilnění. Podle agentury Reuters by vyhovění žádosti znamenalo první krok v procesu vydání Australana z Británie do Švédska. Assange si v Británii odpykává padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.

Pokud by se švédský soud rozhodl Assange zadržet kvůli podezření ze znásilnění, „já vydám evropský zatykač“, oznámila v pondělí švédská prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Poznamenala, že britské úřady budou muset rozhodnout, zda upřednostní evropský zatykač, nebo americkou žádost o vydání Assange do Spojených států. 

O vydání Assange mají totiž zájem také Spojené státy, kde je stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks a kde mu hrozí několikaleté vězení. Assange od počátku obvinění ze znásilnění považuje za pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.

Švédsko před týdnem oznámilo, že znovu otevře předběžné vyšetřování Assange. Původně začala švédská prokuratura Assange vyšetřovat už v roce 2010, ale předloni švédské úřady případ odložily, protože neměly k Assangeovi přístup. Obviněný tehdy pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně. 

Assange si odpykává trest v Británii

Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii na svou londýnskou ambasádu, kde se Assange ukrýval od roku 2012.  

V současnosti si sedmačtyřicetiletý Australan odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání do Švédska.

Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku.

Assange ze Švédska odcestoval v září 2010 do Británie. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Assangeovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl již promlčen. Promlčecí lhůta v případu znásilnění vyprší už příští rok.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku a v Afghánistánu.

Ekvádor vydal USA Assangovy dokumenty

Ekvádorští činitelé začali v pondělí předávat americkým vyšetřovatelům Assangovy dokumenty, které po jeho zatčení britskou policií zůstaly na ambasádě v Londýně. Vydání dokumentů požadovaných Američany minulý týden schválil ekvádorský ministr zahraničí José Valencia. Jedná se například o Assangovy poznámky, právní či lékařské záznamy nebo texty na elektronických nosičích.

Právníci Australana krok označili za bezprecedentní porušení azylových pravidel. „Ekvádor se dopouští flagrantního porušení nejzákladnějších pravidel instituce azylu tím, že promptně předává osobní věci azylanta zemi, před níž byl chráněn,“ uvedl podle stanice BBC Assangův advokát Aitor Martínez.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.