Švédsko začne kvůli znásilnění znovu stíhat zakladatele WikiLeaks Juliana Assange

3 minuty
Události ČT: Švédsko obnoví stíhání Assange
Zdroj: ČT24

Švédsko znovu zahájí předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelí obvinění ze znásilnění. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu Assangeův právník, jehož slova vzápětí potvrdila prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Švédské úřady případ předloni odložily, protože neměly přístup k Assangeovi, pobývajícímu tehdy na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii na svou ambasádu v Londýně, kde se Assange ukrýval od roku 2012.

Nyní je 47letý Australan v britském vězení, kde si odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání ke stíhání do Švédska.

Do Švédska, či do USA?

Švédská prokuratura v pondělí uvedla, že okolnosti případu nyní umožňují opět žádat o vydání zakladatele WikiLeaks z Británie do Švédska. O vydání Assange mají ale zájem také Spojené státy, kde je stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks a kde mu hrozí několikaleté vězení.

Obnovení předběžného vyšetřování vysvětlila prokurátorka Perssonová tím, že „stále existuje důvodné podezření, že Assange je pachatelem znásilnění“. „Podle mého názoru je zapotřebí nový výslech podezřelého,“ dodala Perssonová s tím, že prokuratura nyní požádá o vydání mezinárodního zatykače na Assange.

Poté Švédsko oficiálně předloží žádost o vydání Assange, proti níž se bude moci Australan odvolat. Švédské úřady přitom povedou boj s časem, protože promlčecí lhůta v případu znásilnění vyprší v roce 2020. Podle agentury AP Assangeovi hrozí ve Švédsku čtyři roky vězení.

„Vím, že v Británii nyní soud projednává žádost o vydání (Assange) do Spojených států,“ prohlásila Perssonová. Britské úřady budou muset rozhodnout, která ze žádostí o vydání – švédská nebo americká – má přednost, dodala. Assange od počátku obvinění ze znásilnění popírá; podle něj jde o pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

3 minuty
Švédsko se bude znovu zabývat případem Assange
Zdroj: ČT24

Assangův právník je překvapený

Assangův švédský právník Per Samuelson vyjádřil nad rozhodnutím švédské prokuratury údiv. Zároveň konstatoval, že jeho klient je připraven spolupracovat se švédskými úřady a obává se pouze vydání do USA. „(Assange) vždy chtěl pomoci vyřešit tuto švédskou kauzu,“ řekl Samuelson. „Nejvíce ho ale trápí, že kvůli své novinářské práci čelí vydání do Spojených států,“ dodal. 

„Znovuotevření švédského vyšetřování v případu údajného znásilnění dá Julianu Assangeovi šanci očistit své jméno,“ podotkl v reakci na postup švédských úřadů server WikiLeaks.

Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Jedna z nich patřila mezi organizátory události a nabídla Assangeovi ubytování ve svém bytě. Druhá z žen byla v publiku.

Assange ze Švédska odcestoval v září 2010 do Británie. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Assangeovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl již promlčen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 15 mminutami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už plánuje zásah v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, uvedla agentura Reuters.
před 34 mminutami

Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu.
před 1 hhodinou

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo šest lidí

Nejméně šest lidí zemřelo a 21 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že není zřejmé, zda explozi způsobil sebevražedný atentátník, či zda do mešity někdo nastražil výbušniny.
před 2 hhodinami

V japonské továrně zranil útočník nejméně patnáct lidí

Útočník pobodal osm lidí a dalších sedm osob potřísnil chemikálií v továrně v japonském městě Mišima. Policie v souvislosti s incidentem zatkla osmatřicetiletého muže.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 4 hhodinami

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...