Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl ve Velké Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. Hrozil mu rok vězení. Assange se celých sedm let skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, v půlce dubna ho ale po zrušení azylu zatkla britská policie. Ve čtvrtek se bude soud předběžně zabývat žádostí USA o Assangeovo vydání.
Assange vyhledal v roce 2012 útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kde čelil obvinění ze znásilnění. Letos v dubnu ho však policie zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti se švédskou kauzou. Stockholm Assangeův případ předloni odložil.
Soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová nyní konstatovala, že Assange si zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“.
Sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů korun), dodala Taylorová. „Britové jsou Assangem poměrně unavení, což dokazuje i dopis sedmdesáti poslanců a lordů ministrovi vnitra, ve kterém požadují, aby byl předán co nejrychleji do Švédska. Hned v den, kdy byl zatčen, se konal rychlý soudní proces. Soudce prohlásil, že Assange je narcisista, který se neumí dostat mimo své vlastní sobecké zájmy,“ upozornil publicista Jan Jůn.
Assange má strach z Guantánama
Assangeův právník Mark Summers před soudem prohlásil, že jeho klient porušil podmínky kauce ze strachu, že bude vydán do USA. Assange se podle Summerse důvodně obával, že bude ve Spojených státech vystaven špatnému zacházení a že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Summers rovněž u soudu přečetl dopis, v němž se Assange za své jednání z roku 2012 omlouvá. „Potýkal jsem se se strašlivými okolnostmi,“ píše v listu Assange, který byl u soudu osobně přítomen.
Assangeova právní zástupkyně Jennifer Robinsonová dříve uvedla, že její klient bude spolupracovat se švédskými úřady, pokud požádají o jeho vydání. Prioritou zakladatele WikiLeaks je vyhnout se vydání do USA.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Spojené státy usilují o vydání Assange kvůli kauze z roku 2010, kdy podle americké prokuratury v součinnosti s někdejším specialistou americké vojenské tajné služby Bradleym Manningem (po změně pohlaví a jména Chelsea Manningová) nelegálně získal pro server WikiLeaks 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války.
Udělal si z ambasády špionské centrum, tvrdí ekvádorský prezident
Ekvádor získal od Londýna písemné záruky, že Britové budou respektovat Assangeova základní práva a že ho Londýn nevydá do žádné země, kde by mu hrozil trest smrti.
Ekvádorský prezident Lenín Moreno tvrdí, že Assange využíval ambasádu jako špionské centrum. „Nemůžeme dovolit, aby náš dům, dům, který otevřel své dveře, se stal špionským střediskem,“ uvedl Moreno. „Tato činnost porušila podmínky azylu. Naše rozhodnutí není svévolí, ale vychází z mezinárodního práva,“ dodal.
Prezident rovněž trvá na tom, že odebrat Assangeovi azyl bylo suverénním rozhodnutím ekvádorské vlády a že jeho země k tomu nebyla nikým donucena.
