Makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov podepsal s velvyslanci členských států Severoatlantické aliance v bruselské alianční centrále protokol o přistoupení své země k NATO. Dokument, který Makedonii otevírá cestu k tomu, aby se stala třicátým členem aliance, musí ještě ratifikovat parlamenty všech států NATO.
Makedonie je o krok blíže vstupu do NATO. Ministr zahraničí podepsal přístupový protokol
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozšíření aliance o Makedonii označil za krok k posílení bezpečnosti regionu a Dimitrovovi poděkoval. „Těším se na den, kdy bude před ústředím NATO vlát třicet vlajek,“ řekl.
Makedonie tím získala pozorovatelský status, může se tedy účastnit jednání NATO, ale zatím nemá hlasovací právo, upozornil spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis.
„Je to historický den a předcházela mu dlouhá cesta,“ prohlásil ministr Dimitrov. Před novináři ocenil dohodu s Řeckem a prohlásil, že ujednání se neobešlo bez ústupků obou stran.
Kulidakis: Je to zásadní milník, vstupem Makedonie do NATO se oslabí vliv Ruska (zdroj: ČT24)
Skopje o alianční členství usilovala řadu let, kvůli sporu o název země s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Zvrat znamenala dohoda s Aténami z loňského června, ve které Skopje souhlasila změnit název státu na Severní Makedonie.
„Stát si už změnil jméno a přidal k němu přívlastek Severní, mění cedule na hranicích. Požádá mezinárodní společenství, aby ji tak i nazývalo a uznalo, že jde o jihoslovanský národ s vlastním jazykem,“ uvedl spolupracovník ČT Kulidakis.
Vstup Makedonie do NATO musí ještě schválit všech devětadvacet členských zemí aliance, což může trvat i déle než rok. Podle médií by měly být první na řadě Atény, které roky makedonský vstup blokovaly. Řecký parlament by měl vstup svého severního souseda do NATO potvrdit už v pátek.
Zatím poslední rozšíření aliance, která přes nelibost Ruské federace dál drží otevřené dveře novým zájemcům o členství, se uskutečnilo v červnu 2017. Tehdy se devětadvacátým členem NATO stala balkánská Černá Hora.
Oblast současné a starověké Makedonie (BJRM - Bývalá jugoslávská republika Makedonie, bývalý kompromisní název země)
Vstup do NATO odblokovala dohoda s Řeckem
Spor o název, který byl dlouhodobým blokem evropských aspirací Makedonie, byl vyřešen dohodou loni v červnu. Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používá od roku 1991, část řecké politické scény pokládá za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.
Dohodu o změně názvu Makedonie – která se nyní jmenuje Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie – schválil řecký parlament po několikadenní debatě na konci ledna. Řešení odmítala opozice i nacionalisté; řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev poté označili schválení dohody za historický moment. Dohodu přivítala i Evropská unie, stejně tak i NATO.
Tutéž dohodu schválil v první polovině ledna také makedonský parlament. V září 2018 se konalo referendum, ve kterém se ke změně názvu státu měli vyjádřit občané Makedonie: ti ale nepřišli v dostatečném počtu. Voliči, kteří se k urnám dostavili, ale pro změnu hlasovali.
V mezinárodním styku, včetně OSN, se až do ratifikace dohody používal název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM). Atény a Skopje vedly spor také ohledně symbolů, jež se objevily na makedonském státním znaku a vlajce.