Makedonský parlament schválil změnu ústavy, jež zakotvuje nový název země Republika Severní Makedonie. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda získala podporu potřebné kvalifikované většiny poslanců až několik hodin před hlasováním. Nyní musí název schválit zákonodárci v Řecku. V mezinárodním styku, včetně OSN, země doposud používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
Rodí se Republika Severní Makedonie. Tamní poslanci byli pro, teď se čeká, co Řekové
Zákonodárný sbor schválil čtyři dodatky k základnímu zákonu Makedonie, jež předpokládá dohoda uzavřená makedonskou a řeckou vládou vloni v červnu ve městě Prespa. Naplnění této dohody by mělo ukončit letitý spor obou zemí a otevřít Makedonii cestu do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Ve 120členném Shromáždění zvedlo ruku pro ústavní dodatky a změnu názvu země 81 zákonodárců. Poslanci nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je v opozici a prespanskou dohodu důrazně odmítá, hlasování bojkotovali.
Kompromis se hledal 27 let
Premiéři Makedonie Zoran Zaev a Řecka Alexis Tsipras dospěli loňskou dohodou ke kompromisnímu řešení 27 let trvajícího sporu obou zemí. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.
Atény proto doposud blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Klíčovým prvkem kompromisního řešení je přijetí názvu Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.
Zaevovi se po intenzivním přesvědčování podařilo už vloni v říjnu získat podporu osmi poslanců VMRO-DPMNE pro souhlas kvalifikované většiny se změnou názvu země a s přípravou příslušných dodatků ústavy.
Cestu k naplnění prespanské dohody premiérovi nepřekazilo ani zářijové referendum, které nebylo platné kvůli nedostatečné účasti, jíž bojkotovali odpůrci návrhu. Hlasovat přišlo 36 procent voličů a přes 90 procent z nich hlasovalo pro dohodu. Pro vládu nebyl plebiscit právně závazný.
Na tahu je Tsipras
Po završení makedonského schvalovacího procesu je nyní řada na řeckém parlamentu, aby dohodu ratifikoval. Po Zaevovi to ale nebude mít snadné ani Tsipras. Proti dohodě se staví nejen většina opozičních stran, ale i koaliční partner premiérovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. Nicméně předseda řecké vlády uvedl, že potřebnou podporu pro dohodu získá.
„Řecký premiér tvrdí, že by chtěl parlamentu dohodu předložit už v lednu. Není jisté, jestli dohoda projde, případně zda nebudou třeba předčasné volby,“ informoval spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis.
Úprava ústavy schválená makedonským parlamentem vstoupí v souladu s prespanskou dohodou v platnost teprve poté, co tuto dohodu a také protokol týkající se členství Makedonie v NATO ratifikuje řecký zákonodárný sbor.
Pokud Athény dohodu neschválí, makedonská strana by mohla svou ústavu změnit zpět. „Byl by to velký mezinárodní skandál, protože změnu názvu podporuje jak Evropská unie, tak Severoatlantická aliance,“ upozornil Kulidakis. Dodal, že proti se staví Rusko. „Jde o velký geopolitický zápas o vliv na Balkáně mezi Západem, Ruskem a také Čínou,“ vysvětlil spolupracovník ČT na Balkáně.
Gratulace do Makedonie
„Předseda vlády blahopřeje panu Zaevovi k úspěšnému završení procesu zaměřenému na revizi ústavy bývalé Jugoslávské republiky Makedonie,“ citovala agentura AFP z prohlášení, které vydal úřad řeckého premiéra Tsiprase.
S blahopřáním si pospíšila také Evropská komise, NATO a vedení některých sousedních zemí. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn mimo jiné uvedli, že EU prespanskou dohodu důrazně podporuje, protože je „příkladem usmíření v regionu a v celé Evropě“. Podobně se vyjádřil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.