Hořící Kalifornie, zaplavená Francie, písečné bouře v Indii. Připomeňte si největší přírodní katastrofy roku 2018

• ire

30. 12. 2018|Zdroj: ČT24

Obyvatelé ostrova Sulawesi zasaženého zemětřesením a vlnou tsunami

Zdroj: ČTK/AP

Požáry v Kalifornii, zemětřesení a vlny tsunami v Indonésii, písečné bouře v Indii, rekordní sucha v JAR, bleskové záplavy v jižní a západní Evropě, hurikán Florence ve Spojených státech nebo tajfun Jebi v Japonsku. To je jen krátký výčet největších přírodních katastrof a extrémů počasí, které v roce 2018 zasáhly svět a vzaly si tisíce lidských životů. Z hlediska počtu obětí prožila nejhorší rok Indonésie.

Požáry

S nejničivější vlnou požárů se letos musela vypořádat Kalifornie. V listopadu požár Camp Fire severovýchodně od San Francisca spálil území o ploše 620 kilometrů čtverečních a zemřelo při něm nejméně 88 lidí. S ohněm se ale nejlidnatější americký stát potýkal už v létě, kdy s ním bojovaly desítky tisíc hasičů. Až do listopadových událostí šlo o nejničivější požáry v historii státu. K šíření ohně přispívalo suché počasí s vysokými teplotami.

Magazín Nature Ecology & Evolution loni upozornil, že počet dnů, kdy je nebezpečí požárů v přírodě zvýšené, do roku 2025 vzroste z 20 na 50 procent.

Nebývale velká vedra potrápila i Evropu. Na začátku srpna vypukly ve Španělsku a Portugalsku lesní požáry. V důsledku vysokých teplot se plameny rychle šířily. V Portugalsku hořelo v kopcích poblíž města Monchique, teploty v oblasti přesahovaly 40 stupňů Celsia. Hasičům se postup živlu podařilo zastavit pomocí buldozerů, shořelo ale mezitím přes 23 tisíc hektarů lesa. Ve Španělsku pomohl až příchod deště. 

Hasiči měli letos napilno také v Řecku, když v červenci několik dní hořela pobřežní oblast východně od Atén. Počet obětí se přiblížil stovce. Po třech dnech požáry vystřídaly na severním předměstí Atén bleskové povodně.

Zemětřesení a sopky

S koncem roku se na Sicílii připomněl vulkán Etna, který načas zastavil dopravu na letišti v Katánii. Během následného zemětřesení, které dosáhlo síly 4,8 stupně, se zranily tři desítky lidí.

Nejhorší přírodní katastrofy zasáhly v roce 2018 Indonésii. Dva dny před Štědrým dnem se probudila sopka Anak Krakatoa a následná vlna tsunami si vzala více než 400 lidských životů. Vlna udeřila na pobřeží z obou stran Sundského průlivu, který leží mezi ostrovy Jáva a Sumatra. Nejhůře byl postižen západ ostrova Jáva.

Počtem obětí však daleko horší katastrofa zasáhla zemi 28. září, kdy došlo k zemětřesení na ostrově Sulawesi, které vyvolalo až šestimetrové vlny tsunami. Během neštěstí zemřelo více než dva tisíce lidí a další tisíce zůstaly pohřešovány. Téměř všechny oběti pocházely z města Palu. Živelní katastrofa vyhnala z domovů víc než sedmdesát tisíc lidí. Na severu ostrova navíc začátkem října zřejmě v důsledku otřesů ožila sopka Soputan.

Neklidné září prožili letos i Japonci. Začátkem měsíce zasáhlo japonský ostrov Hokkaidó zemětřesení o síle 6,7 stupně. Stovky lidí byly zraněny a asi čtyři desítky v důsledku otřesů zemřely. Nejvíce obětí mělo město Acuma o 4600 obyvatelích, které leží na jihu ostrova. Otřesy tam vyvolaly masivní sesuvy půdy, které pohřbily domy a silnice.

Zemětřesení v Japonsku bylo už druhou živelní pohromou v rychlém sledu poté, co krátce předtím tajfun Jebi zabil sedmnáct lidí. Zemětřesení jsou v Japonsku stejně jako v Indonésii častá. Obě země totiž patří do pásma takzvaného ohnivého kruhu na střetu kontinentálních desek. Japonsko je zemí s jednou z nejvyšších seizmických aktivit na světě, připadá na něj asi pětina zemětřesení ve světě o síle šesti stupňů a větší.

Mimořádně ničivému zemětřesení na indonéském ostrově Sulawesi předcházely ještě další otřesy, a to v červenci a srpnu na ostrovech Lombok a Bali. Stovky lidí zemřely a přes 1300 bylo zraněno. Zničené zůstaly desítky tisíc domů, mešit a obchodů.

S otřesy půdy se v létě potýkala i Jižní a Střední Amerika. 21. srpna zasáhlo severovýchodní Venezuelu zemětřesení o síle 7,3 stupně. Podle americké geologické služby USGS bylo nejsilnější, jaké Venezuelu zasáhlo za posledních více než sto let. Nemělo ale žádné oběti a nezpůsobilo významnější škody, protože se ohnisko nacházelo v hloubce až 123 kilometrů. O něco slabší otřesy si v roce 1997 vyžádaly zhruba osm desítek obětí, tehdy se ale ohnisko otřesů nenacházelo v takové hloubce jako letos. 

O dva měsíce dříve vybuchl guatemalský Volcán de Fuego. Sopka vysoká 3763 metrů patří k nejaktivnějším ve Střední Americe. Exploze z 3. června byla podle seizmologů nejsilnější za uplynulá čtyři desetiletí. Podle oficiálních údajů přišlo o život 194 lidí a dalších nejméně 234 bylo pohřešováno.

K činnosti se začátkem května probudila také sopka Kilauea na Havajských ostrovech. Během erupcí vyvrhovala kameny velikosti mikrovlnné trouby. Vulkán vysoký 1200 metrů je jedním z nejaktivnějších sopek na světě a aktivitu vykazuje prakticky nepřetržitě od roku 1983.

Nešťastná geografická poloha se projevila podobně jako v Japonsku a v Indonésii také na Papui-Nové Guineji, která stejně jako obě zmíněné země leží v oblasti ohnivého kruhu. Zemětřesení o síle 7,5 stupně zasáhlo tento tichomořský stát 26. února. Zemřelo při něm přes 120 lidí. Záchranné a rekonstrukční práce komplikovalo, že postiženy byly odlehlé, chudé oblasti.

Naopak bez obětí na životech se obešla v únoru vlna zemětřesení v Mexiku. Největší škody zaznamenalo město Jamiltepec na jihozápadě státu Oaxaca, kde podle mexické civilní ochrany způsobilo zemětřesení škody na 50 domech včetně místního kostela a radnice. 

Sérii otřesů v únoru pocítil i východ ostrova Tchaj-wan. Mezi více než 250 zraněnými byli i dva Češi. Také Tchaj-wan často postihují zemětřesení, protože leží v seizmicky aktivní oblasti. Většinou ale způsobí poměrně malé škody. V září 1999 však ostrov zasáhly otřesy o síle 7,6 stupně, které zabily 2400 lidí. Zničeno nebo poškozeno bylo tehdy na 50 tisíc budov.

Povodně, záplavy, sesuvy půdy

Podzim v Evropě se nesl v duchu bouřlivého a deštivého počasí. Bleskové záplavy v krátké době za sebou zasáhly Jordánsko. V listopadu v některých
lokalitách regionu Petra a pouštní oblasti Vádí Músá vystoupila voda do výšky tří až čtyř metrů. Jedenáct lidí zemřelo. V blízkosti Mrtvého moře v říjnu přišlo o život 21 lidí, včetně žáků na školním výletě. Po neštěstí rezignovali ministr školství a ministryně turismu. Kvůli silným dešťům měl na konci listopadu problémy i Irák, kde v jejich důsledku zemřely dvě desítky lidí.

Také takřka celou Itálii sužovaly od konce října velmi silné deště a bouřky, vítr dosahoval rychlosti až 180 kilometrů v hodině. Civilní ochrana popsala vlnu bouřek jako jednu z nejsložitějších meteorologických situací v posledních šedesáti letech. Na severu země smršť doslova kácela lesy a některé vesnice odřízly sesuvy půdy od světa.

Jen na Sicílii měly bouřky 13 obětí a v celé Itálii pak 35. Mezi sicilskými oběťmi bylo devět členů jedné rodiny, kterou překvapila velká voda v jejich venkovském domě nedaleko Palerma. V Benátkách voda pošesté v moderní historii přesáhla 150centimentrovou hranici.

Prudké deště a nečekané bleskové záplavy zasáhly i jih Francie. Zemřelo během nich jedenáct lidí. Za několik hodin napršelo tolik vody jako normálně za několik měsíců. Velká voda vyvracela stromy i betonové stožáry. Podle meteorologické služby Vigicrues zasáhly střední část údolí řeky Aude nejhorší povodně od roku 1891.

„Voda mi sahala až k trupu, strašně jsem se bál.“ Jihozápad Francie zasáhly povodně (zdroj: APTN)

Na Mallorce v říjnu mohutné deště nejhůře zasáhly městečko Sant Llorenc des Cardassar. Podle meteorologů tam napršelo během dvou hodin přes 230 milimetrů srážek (230 litrů srážek na metr čtvereční), což se stává jednou za tisíc let. Lidé na sociálních sítích mluvili o „biblických scénách“. Živel s sebou bral auta a rychle zatopil domy. Lidé se snažili najít útočiště na střechách, stromech i uvnitř vozů. Zemřeli mimo jiné dva Britové, které odnesla voda s bahnem přímo v taxíku.

V srpnu zasáhly Indii nejsilnější monzuny za poslední století. Nejhůře postižený byl tropický stát Kérala, kde rychle stoupající hladina vody nedala mnoha lidem šanci uniknout. Bilance povodní dosáhla 400 mrtvých.

V srpnu se švýcarskými vesnicemi v kantonu Graubünden blízko italských hranic během sesuvů půdy prohnala vlna čtyř milionů kubických metrů bahna a kamení. Na některých místech vytvořilo kamení spolu se zeminou až třicet metrů vysoké bariéry. Půda se sesunula poté, kdy přístroje zachytily ve švýcarském regionu otřesy na stupni číslo 3 stupnice Švýcarské seismologické služby.

V červenci se mezi nejtragičtější živelní pohromy v Japonsku za poslední čtvrtstoletí zapsaly záplavy a sesuvy půdy na západě a jihu země, během kterých zahynulo na 200 lidí. Krátce nato zemi zasáhla vlna veder, která měla na svědomí desítky lidských životů. Tisíce lidí se kvůli zdravotním problémům obrátily na nemocnice. Teploty ve středním Japonsku dosahovaly skoro 41 stupňů Celsia, což byl pětiletý celostátní rekord.

V červnu se stala jednou z nejsledovanějších událostí záchrana chlapců mezi 11 a 16 roky a jejich pětadvacetiletého trenéra z jednoho z největších thajských jeskynních komplexů Tcham Luang. V podzemí je 23. června uzavřela stoupající voda, kvůli které ustupovali stále hlouběji. Jeskyně bývá zaplavená během období dešťů, které v Thajsku trvá od června do října. Mohutnou záchrannou akci ztěžovala potápěčům zvyšující se hladina vody a bahno.

V květnu americký stát Maryland překvapila blesková povodeň. Unášela auta a zničila řadu domů. Záchranáři museli vyprostit z domů desítky lidí, které živel uvěznil.

Americký Maryland zasáhla blesková povodeň (zdroj: ČT24)

I do České republiky během léta bouřky přinesly přívaly vody. Přechod studené fronty na jihu i severu Čech vyplavoval sklepy a na několika místech v republice, zejména ve středních Čechách, spustil takové krupobití, že se z něj v ulicích vytvářely závěje.

S rozmary počasí se potýkalo také Chorvatsko. V centrální oblasti Kosinj vyhlásili v půlce března pohotovost kvůli záplavám. Rozlitá voda z řeky Lika odřízla od silničních tahů asi 500 lidí, v několika vesnicích byla přerušena dodávka elektřiny. Příčinou záplav bylo tání množství sněhu, který napadl v centrálním Chorvatsku koncem února a začátkem března. Potom v oblasti silně pršelo.

Naopak kvůli mimořádnému suchu v Jihoafrické republice v únoru vyhlásili na celém území stav přírodní katastrofy. Sucho sužovalo zejména Kapské Město, kde hrozilo přerušení dodávek pitné vody. K jejímu nedostatku přispěly podle agentury AP globální klimatické změny a masivní růst populace Kapského Města. Nedostatek vody má kořeny v období výjimečného sucha v letech 2015 a 2016, po kterém se zásoby kvůli trvale nízkým srážkám neobnovily. Znepokojivě nízké hladiny hlásily i přehrady v Lesothu, z nichž čerpají vodu jihoafrická velkoměsta Johannesburg a Pretoria. 

V lednu prudké lijáky v jižní části Kalifornie vyvolaly záplavy a sesuvy bahna. Zemřely při nich dvě desítky lidí. Neštěstí následovalo krátce po ukončení dlouhého boje s požárem Thomas, který zničil přes 1000 domů a sežehl plochu větší než New York a Boston dohromady.

Události: Kalifornie bojuje se sesuvy půdy (zdroj: ČT24)

Hurikány a tajfuny

Vydatná byla letos i hurikánová sezona. Začátkem října udeřil na jihovýchodě USA hurikán Michael. Nejhůře dopadla Florida, zejména místa ležící na pobřeží – bouře nechala v troskách domy, lodě i přístaviště. Třeba oblíbené letovisko Mexico Beach na Floridě, které má asi tisíc obyvatel, bylo prakticky srovnáno se zemí.

Oko hurikánu dorazilo na americkou pevninu ve středu 10. října krátce před 20:00 našeho času právě u Mexico Beach. Po Floridě se živel přehnal také přes Georgii, Jižní a Severní Karolínu a Virginii. Zemřely téměř tři desítky lidí. Americká pojišťovna KC&C odhadla pojistné škody na osm miliard dolarů (téměř 180 miliard korun). 

Jen o měsíc dříve, 14. září, udeřil na východní pobřeží USA hurikán Florence. V Severní Karolíně způsobil rozsáhlé povodně a v sousední Virginii se jako dozvuk bouře objevila desítka tornád. Hurikán zasáhl i státy Alabama, Georgia a Jižní Karolína. Počet obětí přesáhl čtyři desítky. 

Nejsilnější bouří ve světě od začátku roku podle síly větru byl v polovině září tajfun Mangkhut. Původně byl označován za supertajfun a v nárazech dosahoval rychlosti 330 km/h, ale ještě před příchodem na filipínskou pevninu zeslábl na bouři nižší kategorie. I tak ale připravil o život téměř stovku lidí.

Na ostrově Luzon způsobil rozsáhlé záplavy v tamních zemědělských oblastech, odkud pochází značná část filipínské produkce rýže a kukuřice. Živel strhával střechy domů, vyvracel stromy a porážel sloupy elektrického vedení. Postupně se přesunul směrem k Hongkongu a jihovýchodní Číně.

Na začátku září se k japonským břehům přihnal tajfun Jebi, který byl nejsilnějším tajfunem, který ostrovní stát zasáhl za posledních 25 let. Zemřelo při něm sedmnáct lidí, stovky dalších utrpěly zranění. Škody dosáhly více než 2,3 miliardy dolarů, tedy v přepočtu více než 51 miliard korun. Krátce po něm zasáhl jihozápad země tajfun Trami.

BEZ KOMENTÁŘE: Tajfun Jebi si hrál s loděmi, hořela auta, padaly domy (zdroj: EBU/ APTN)

Jako velká hrozba se tvářila také bouře Lane, která v srpnu jako hurikán páté, nejvyšší kategorie ohrožovala Havajské ostrovy. Doprovázel ji vítr o rychlosti 260 kilometrů v hodině. Před příchodem na pevninu ale Lane zeslábla na tropickou bouři. Přesto na ostrovy přinesla vydatné srážky. V některých oblastech napršelo přes 60 centimetrů, což vyvolalo bleskové povodně a sesuvy půdy. Pod vodou se ocitly například ulice města Hilo na východě ostrova. 

Trochu jiné řádění počasí v květnu zažila Indie. Krátce za sebou se v zemi zvedly dvě písečné bouře. Při první zemřelo na 140 lidí a při druhé asi 60. Druhá bouře nejhůře zasáhla stát Uttarpradéš, kde si vyžádala 38 obětí a 50 zraněných. Většina z nich zemřela v troskách domů, které se zřítily pod náporem silného vichru. Vítr také vyvracel stromy a lámal sloupy elektrického vedení.

Větrné počasí na začátku roku potrápilo i západní Evropu. Na začátku ledna ji zasáhla bouře Eleanor (která se v německy mluvících zemích nazývala Burglind) doprovázená vichřicí. Tisíce domácností nechala bez elektřiny ve Francii, Británii či Irsku. Způsobila i značné komplikace v dopravě. Provoz byl ochromený na rušných letištích v Amsterdamu, Paříži, Frankfurtu nebo Curychu. Na hoře Pilatus u švýcarského Lucernu při vichřici naměřili meteorologové rekordní rychlost větru 195 kilometrů v hodině, tedy nejsilnější vítr zaznamenaný od začátku měření v roce 1981.