OBRAZEM: Svět na dvě minuty utichl. Na konec války vzpomínali Britové, Indové i Nový Zéland

Zvony, salutování a dvě minuty ticha. Lidé po celém světě si připomínají konec první světové války. Piety v centru Londýna se zúčastnila i královská rodina, u památníku zde položil věnec německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Padlé uctily také Francie, Austrálie, Nový Zéland nebo Indie. Belgický král Filip se účastnil ceremonie u bruselského památníku, večer ho čeká pietní akce v Ypres.

Miliony lidí držely dvě minuty ticha na památku těch, kdo položili život nebo byli zraněni v prvním celosvětovém válečném konfliktu. Dvouminutové ticho zahalilo Británii v 11:00 místního času, tedy přesně v okamžiku, kdy začalo 11. listopadu 1918 platit příměří.

Procesí asi 10 tisíc lidí se vydalo k válečnému památníku na třídě Whitehall. Princ Charles tam jménem své matky položil věnec, zatímco královna Alžběta II. sledovala ceremonii na Whitehallu z balkonu blízké budovy ministerstva zahraničí.

Po princi Charlesovi položil věnec k památníku rovněž německý prezident Frank-Walter Steinmeier jako symbol míru, který nyní vládne mezi oběma zeměmi, napsala zpravodajská stanice BBC. Britská vláda poukázala na to, že Steinmeier je prvním německým vrcholným představitelem, který položí věnec k památníku během vzpomínkové ceremonie, píše agentura Reuters.

Památku obětí první světové války po nich stejným způsobem uctili také princ William a princ Harry, premiérka Theresa Mayová a vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Památku padlých uctil na hřbitově v Dublinu rovněž irský prezident Michael D. Higgins, který odsoudil snahy o nové závody ve zbrojení a snahy o přípravy na válku.

V Austrálii se uskutečnila ceremonie u Národního válečného památníku v Canbeře, v Adelaide letadlo vypustilo tisíce červených papírků. Australský premiér Scott Morrison připomněl, že je důležité slavit výročí, jelikož lidé se „potřebují poučit z minulosti, aby mohli lépe proplouvat dnešní proměnlivou dobou“.

Salutovalo se i v hlavním městě Nového Zélandu – Wellingtonu. Po celé zemi se držely dvě minuty ticha a rozezněly se zvony. Austrálie a Nový Zéland utrpěly značné ztráty během bitvy o Gallipoli mezi lety 1915 až 1916, kterou vedla Velká Británie s Francií proti Osmanské říši.

Oslavy neminuly ani Asii. Třeba v Indii se uskutečnila vzpomínková akce za 74 tisíc vojáků, kteří zemřeli na druhé straně světa. Ke spojeneckým armádám se za první světové války přidalo na 1,3 milionu vojáků této bývalé britské kolonie. „Byla to válka, do níž Indie nebyla přímo zapojena, ale naši vojáci bojovali po celém světě za mír,“ prohlásil premiér Narendra Modi.

Trump s Putinem dorazili na oslavy do Paříže

Hlavní evropská akce se konala v Paříži. U Vítězného oblouku se sešli prezidenti Francie, USA a Ruska – Emmanuel Macron, Donald Trump a Vladimir Putin. Dorazila také německá kancléřka Angela Merkelová nebo český premiér Andrej Babiš.

Prezident Macron ve svém projevu připomněl miliony obětí první světové války i zničenou zemi po letech bojů. „Z kvetoucí krajiny zůstaly jen dýmající trosky, ze stromů zbyly jen pahýly,“ řekl. Dodnes jsou podle něj stopy války ve Francii patrné.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...