Karavana migrantů pronikla do Mexika a míří k USA. Organizátoři ji svolali přes sociální sítě

Asi dva tisíce migrantů ze středoamerických zemí proniklo v sobotu přes hranici z Guatemaly do Mexika. Na mexické straně si pak odhlasovali, že budou pokračovat ve svém pochodu na sever ke Spojeným státům. Karavany migrantů pořádají už řadu let nevládní organizace ze středoamerických zemí. Současná skupina vyrazila před týdnem z města San Pedro Sula na severu Hondurasu. Organizátoři ji svolali přes sociální sítě.

Situace na hranici mezi Guatemalou a Mexikem je napjatá už několik dní. Mexická armáda vyslala před víkendem k hranici posily, aby proud migrantů směřující na mexické území zastavila. V pátek mexické bezpečnostní složky odrazily útok běženců na hraniční přechod mezi Guatemalou a Mexikem.

V sobotu už ale mexická armáda nezabránila v cestě asi dva tisíce migrantů, kteří se do Mexika přebrodili s pomocí lan přes hraniční řeku, přeplavali nebo zaplatili místním, kteří si za přepravu lidí či zboží na lodi přes řeku účtují 1,25 dolaru.

Další uprchlíci čekají v úmorném vedru na mostě přes hraniční řeku na registraci. Mexické úřady odmítly vpustit běžence do země hromadně, přijímají ale malé skupinky k azylovému procesu a některým z uprchlíků udělují povolení k pobytu na 45 dní.

Většina migrantů je z Hondurasu

Guatemalský prezident Jimmy Morales a honduraský prezident Juan Orlando Hernández se kvůli karavaně migrantů sešli k mimořádnému jednání na guatemalské letecké základně. Většina migrantů v karavaně je totiž z Hondurasu.

Vůdci obou zemí uvedli, že během uplynulého týdne vstoupilo do Guatemaly odhadem 5400 migrantů. Zhruba dva tisíce Hondurasanů se rozhodlo pochod do Spojených států vzdát a vrátili se dobrovolně do vlasti.

Rodrigo Abeja, který je jedním z vůdců karavany migrantů, agentuře AP řekl, že běženci, kteří v sobotu pronikli na mexické území, budou v neděli pokračovat k městu Tapachula. „Ještě nevíme, jestli se nám podaří dojít až k americké hranici, ale půjdeme, jak daleko budeme moci,“ prohlásil.

Za davy migrantů stojí nevládní organizace

Karavany migrantů pořádají nevládní organizace ze středoamerických zemí už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemí Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, které hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.

Nynější karavana, kterou svolali organizátoři přes sociální sítě, vyrazila před týdnem z města San Pedro Sula na severu Hondurasu.

Účastníci karavan migrantů utíkají před bídou a vysokou kriminalitou ve svých domovských státech a míří za lepším životem do USA. Dosud se obvykle obešly bez větší publicity, až do letošního dubna, kdy podobnou karavanu označil americký prezident Donald Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a poslal na hranici s Mexikem národní gardu.

Tentokrát Trump ještě přitvrdil, když nejprve pohrozil Hondurasu i Guatemale zastavením poskytované pomoci, pokud migranty nezastaví, a poté varoval, že uzavře hranice s Mexikem a rozmístí u nich vojáky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...