Ruská policie na nepovolených demonstracích zatkla přes 1600 Putinových odpůrců

Nahrávám video
Události: Policie v Rusku zadržela stovky demonstrantů
Zdroj: ČT24

Ruští policisté při demonstracích ve 20 různých městech Ruska pozatýkali nejméně 1607 lidí, kteří demonstrovali proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten bude v pondělí v Kremlu počtvrté uveden do nejvyššího úřadu. Jen v Moskvě bylo zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob.

„Policisté používají obušky a tvrdě zasahují,“ uvedl zpravodaj listu Kommersant k situaci v centru Moskvy, kde se na nepovolené demonstraci sešly tisíce lidí. Policie nejprve vyzvala demonstranty k rozchodu s tím, že jejich akce je nezákonná, a následně přistoupila k zatýkání. Demonstranti odpovídali skandováním protivládních hesel.

Zpravodaj listu Kommersant odhadl počet lidí na Puškinově náměstí v centru Moskvy na 3000, včetně několika set odpůrců Navalného, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s jeho akcí. „Co to děláte, já tady agituji pro Putina,“ stěžoval si podle stanice BBC muž v lidovém kroji, když jej policisté odváděli k vozu pro přepravu zatčených.

Navalnyj, kterého policie také zadržela, už předtím uvedl, že noc na sobotu strávil v konspiračním bytě, aby jej policie nezatkla ještě před demonstrací, jak se to v minulosti několikrát stalo.

Navalnyj vyzval své přívržence, aby v sobotu vyšli do ulic a dali tak Putinovi najevo, že nemůže Rusku vládnout jako car. Jako první se vzhledem k časovému posunu konaly demonstrace a protestní pochody v řadě měst na východě země. „Pryč s carem!“ a „Rusko bude svobodné!“ volalo asi 200 demonstrantů ve Vladivostoku.

Podle serveru OVD-Info, který se specializuje na činnost policie, bylo 163 zatčených také v Čeljabinsku. Policie tam zatýkala ještě před samotnou akcí, kterou místní úřady nepovolily. V Jakutsku bylo zatčeno pětasedmdesát lidí, všichni ale už byli po sepsání protokolů propuštěni na svobodu. Zatýkalo se i v Krasnojarsku, Novokuzněcku, Petrohradě, kde se demonstranti prodrali přes policejní zábrany na hlavní dopravní tepnu, či ve městech Kaluga, Samara a Barnaul. 

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miroslav Karas k protestům v Rusku
Zdroj: ČT24

V Krasnojarsku policie zadržela i koordinátorku místního štábu Janu Gerasimovovou, kterou obvinili z porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. V Kemerovu byl také zadržen koordinátor místního štábu, napsal server Newsru.com.

Povolené demonstrace ve Vladivostoku, Chabarovsku, Južno-Sachalinsku, Irkutsku, Komsomolsku na Amuru či Tomsku se obešly bez zatýkání. „Inaugurace je ostuda,“ skandovali demonstranti v Irkutsku.

V Novosibirsku se sešly čtyři stovky demonstrantů. Místní radnice následně obvinila organizátory, že porušili povolení k akci tím, že přišli s transparenty na jiné téma než svoboda šíření informací, tedy s protivládními hesly. Někteří demonstranti měli zahalený obličej.

Už v pátek policie zatýkala stoupence Navalného. Podle spolupracovníků opozičního předáka zasahovala například v Petrohradu, v Krasnodaru nebo Krasnojarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...