Budoucnost dohody mezi Tureckem a Evropskou unií, která má omezit migrační tok, je stále nejistá. Zatímco Evropa si od ní slibuje část řešení migrační krize, Ankara si v dohodě stanovilo podmínky jako bezvízový styk. Navíc pohrozila zablokováním dohody, pokud Brusel nezruší vízovou povinnost pro Turky do června, jak bylo domluveno. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v úterý jedná ve Štrasburku s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
Turecko musí nejdříve splnit 72 podmínek, aby se jeho občané mohli začít volně pohybovat v schengenském prostoru bez hraničních kontrol. Podmínky se týkají dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Minulý měsíc unie konstatovala, že Ankara splnila polovinu z nich, a ve středu má Evropská komise podat zprávu o tom, jak Turecko dál pokročilo.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před Evropským parlamentem v předchozích dnech prohlásil, že Brusel nemíní slevovat ze svých požadavků a vyčká, až Ankara požadovaná kritéria splní.
Turecko je ale podle Ahmeta Davutoglua seriózní partner. „Dělá, co slíbilo, a nebude ustupovat v tom, co bylo slíbeno,“ prohlásil. „Trvám na svém přesvědčení, že dá-li Bůh, budeme osvobozeni od vízové povinnosti v červnu. Pokud se tak nestane, pak samozřejmě nikdo nemůže očekávat, že Turecko bude dodržovat své závazky,“ varoval zároveň v pondělí.
Podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Kováře není reflexe v Turecku dostatečná. „Na domácí scéně prodávali trochu jako hotovou věc, že bezvízový styk bude,“ podotknul. Turecko se podle něj možná opět dostává „maličko do hry, kdy ví, že tahá za delší konec provazu, kdy ví, že Evropská unie potřebuje partnera z třetí země, v tomto případě Turecka, aby mohla migrační krizi efektivně řešit“.
Turecko jinak jedná v Evropě, jinak vystupuje na domácí scéně. Davutoglu v úterý například slíbil na půdě Rady Evropy, že evropské dohody o dodržování lidských práv se stanou základem nové turecké ústavy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale ve stejnou dobu v Ankaře ostře odsoudil zprávu Evropského parlamentu z minulého týdne, ve které zaznělo, v jak špatném stavu je dodržování lidských práv a svobody médií v Turecku. Erdogan to označil za provokaci v době, kdy jsou vztahy EU a Turecka „na dobré cestě“. Řekl také, že EU potřebuje víc Turecko než Turecko EU.
Miliardy eur pro Ankaru
Dohoda EU a Turecka, jež byla uzavřena kvůli přílivu statisíců uprchlíků do Evropy, předpokládá vracení migrantů, kteří od března připlují do Řecka z Turecka a nezískají azyl. Za každého vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je strop 72 tisíc běženců. Opatření přineslo své výsledky, další příliv běženců do Řecka se totiž prudce snížil.
EU také finančně pomáhá Ankaře se zajišťováním uprchlíků na tureckém území. Loni v listopadu Turecku slíbila tři miliardy eur (81 miliard korun), po jejich vyčerpání EU poskytne Turkům do roku 2018 další tři miliardy eur. Nyní Evropská komise oznámila poskytnutí další části těchto peněz na konkrétní projekty.
Celkem 60 milionů eur (1,6 miliardy korun) je určeno na zajištění potravin, přístřeší a lékařské péče pro ty, kdo byli z Řecka vráceni zpět do Turecka. Dalších 50 milionů eur (1,35 miliardy korun) využije celkem patnáct organizací, mimo jiné Červený kříž a Červený půlměsíc či Mezinárodní organizace pro migraci, na různé programy pomoci syrským uprchlíkům v Turecku. Celkově tak už bylo použito 187 milionů eur (přes pět miliard korun).
