Krymský most je silně poškozený, spekuluje se o ukrajinském námořním útoku

Část konstrukce Krymského mostu se po výbuchu zlomila. Jeden směr automobilového spojení je tak neprůjezdný. „Nyní se prověřuje, zda bude možné po druhé části obnovit provoz,“ uvedl v televizi Rossija 24 Kremlem dosazený předseda krymského sněmu Vladimir Konstantinov. K explozi došlo podle okupační správy regionu na 145. pilíři mostu. Železniční trasa je zřejmě bez vážného poškození.

„Ze záběrů, které teď získáváme ze sociálních sítí, je jasné, že most byl velice značně poškozen minimálně mezi dvěma pilíři, naprosto zničená je silniční část,“ přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Ruské ministerstvo dopravy už dříve potvrdilo poškození vozovky, mostní pilíře podle něj poškozeny nebyly.

Šéf Kremlu Vladimir Putin označil útok na most za nesmyslný z vojenského hlediska, protože ho podle něj ruské síly „už dávno“ nepoužívají pro vojenskou dopravu. „Je to další teroristický čin kyjevského režimu,“ prohlásil s tím, že odpověď ze strany Ruska samozřejmě bude. „Ministerstvo obrany připravuje příslušné návrhy,“ prohlásil dále Putin během televizního vysílání, ve kterém s dalšími ruskými představiteli hodnotil následky útoku.

Incident nepřežil manželský pár z ruské Bělgorodské oblasti, jak informoval tamní gubernátor. Jejich čtrnáctiletá dcera utrpěla zranění hrudi a hlavy. Podle zástupkyně gubernátora Krasnodarského kraje, kde byla dívka hospitalizována, není v ohrožení života. Na záběrech, které se šíří po sociálních sítích, bylo vidět stojící poničené auto.

Kyjev situaci oficiálně nekomentoval

Moskva z útoku obvinila Ukrajinu, která podle ní k útoku použila dva vodní drony. Kyjev se oficiálně nevyjádřil. „Teď naprosto mlčí. Samozřejmě se nedá předpokládat, že by nějaké vyjádření momentálně vydal,“ přiblížila Maxová. Odkázala při tom na obdobný útok z konce října, kdy trvalo několik měsíců, než se Ukrajinci přiznali.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle ní pouze prohlásil, že „jakékoliv nelegální stavby, které slouží k dodávkám zbraní pro ruskou armádu, jimiž pak vraždí na Ukrajině lidi, nemají dlouhou životnost“.

Podle anonymního zdroje jde o ukrajinský útok

Server RBK-Ukrajina a Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že noční útok na Krymský most byl speciální operací ukrajinského vojenského námořnictva a tajné služby SBU. „Most byl napaden za pomoci dálkově ovládaných hladinových plavidel. Bylo těžké most zasáhnout, ale nakonec se to podařilo,“ citoval portál svůj zdroj z SBU.

„Dvě ukrajinská dálkově ovládaná hladinová plavidla ve 3:05 (4:05 SELČ) podnikla útok na Krymský most,“ uvedl ruský národní protiteroristický výbor a dodal, že kriminální ústředna věc vyšetřuje jako „teroristický útok“.

Sama SBU se k poškození mostu vyjádřila v rýmované říkance s dovětkem „hudba lidová, text SBU“. Podobně se podle BBC stalo i po předchozím útoku na most loni na podzim. „SBU se zájmem sleduje, jak jeden ze symbolů režimu (Vladimira) Putina zase nevydržel tíhu války“, okomentoval situaci mluvčí tajné služby Artem Dechtjarenko v odpovědi „na četné dotazy médií“. Podle agentury Unian přislíbil, že všechny podrobnosti SBU odhalí po ukrajinském vítězství ve válce. Upozornil, že most je jednou ze zásobovacích cest ruské armády.

Naopak mluvčí jižního velitelství ukrajinských ozbrojených sil Natalija Humeňuková označila incident za možnou provokaci ze strany Ruska. „Vytváření takových provokací, které okupační úřady na Krymu okamžitě velmi hlasitě hlásí, je typickým způsobem řešení problémů ze strany úřadů Krymu a agresorské země,“ řekla v rozhlase.

Dosazený předseda krymského sněmu Konstantinov označil poškození mostu za výsledek ukrajinského útoku. „Kyjevský teroristický režim spáchal v noci nový zločin – zaútočil na Krymský most. V Kyjevě nemohli nevědět, že silniční část mostu je výlučně civilní objekt,“ citovala jej agentura TASS. Konstantinov zdůraznil, že je nutné zbavit Kyjev možnosti podnikat takové útoky. Nezbytná je podle něj také „odplata“.

Práce týmu odborníků

„Ten, kdo způsobil výbuch, musel dokázat sestrojit odpovídající autonomní prostředek, který se dokázal dostat na místo, to znamená musel mít vyřešenou navigaci. Musel mít dostatek trhaviny, která potom most zničila,“ soudí o technické stránce provedení výbuchu Pavel Maňas z Univerzity obrany.

„Řekněme, že to bylo kolem 200 a více kilogramů trhaviny,“ upřesňuje. Na takovém útoku podle něj pracuje tým lidí. „Na jednu stranu potřebujete inženýry, kteří navrhnou konstrukci toho autonomního prostředku, potřebujete odborníky na trhaviny a ničení, kteří dokážou naplánovat, kam je potřeba tu nálož umístit nebo kde je ideální tu nálož odpálit, tak, aby to mělo co nejničivější účinky,“ vysvětluje s tím, že onu nálož je rovněž nutné dostat na místo ve vhodnou chvíli.

Částečné obnovení dopravy

Na příjezdu k mostu směrem z Ruska se podle tamních médií vytvořila ráno dopravní zácpa o délce asi čtyři kilometry. Krym je oblíbenou destinací ruských turistů. Během pondělního dopoledne byla obnovila železniční doprava, která představuje důležitou zásobovací tepnu ruských vojsk bojujících na Ukrajině.

„Mezery mezi dálkovými vlaky umožňují vypravovat regionální spoje. (Železničáři) slibují, že do večera budou vlaky jezdit podle jízdního řádu,“ řekl ruské televizi Oleg Krjučkov, který je poradcem šéfa Rusy dosazené správy Krymu Aksjonova.

Regionální vlaky budou podle Krjučkova přepravovat také cestující z autobusů, zatímco motoristé s osobními vozy mají nyní na výběr mezi trajekty, anebo objížďkou přes „nové regiony“. Jako „nové regiony“ Rusko označuje ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které zčásti okupuje. Tato alternativní trasa je nyní jedinou možností pro kamiony.

V noci na úterý pak agentura TASS informovala o částečném obnovení automobilové dopravy. Odvolala se na místopředsedu ruské vlády Marata Chusnullina. Podle vyjádření Chusnullina se po „dostatečném otestování“ mostu podařilo zprovoznit jeden jízdní pruh v poškozeném úseku. Jak poznamenává ruskojazyčná verze BBC, bude se tento úsek používat kyvadlově.

Už předtím Chusnullin vyjádřil přesvědčení, že automobilová doprava po obou silničních částech mostu bude obnovena k 1. listopadu. Do provozu byla také uvedena přeprava trajekty, hlásí ruská média.

Ruská zásobovací chlouba

Most je důležitou zásobovací tepnou pro poloostrov, Rusko skrze něj dodává suroviny jak civilnímu obyvatelstvu, tak hlavně okupační armádě. „Jakékoli logistické problémy jsou pro okupanty dalšími komplikacemi, které vytvářejí potenciální výhodu pro ukrajinské obranné síly,“ uvedl zástupce obranné rozvědky Ukrajiny Andrij Jusov pro ukrajinskou veřejnoprávní televizi Suspilne.

Podobně se v pořadu Horizont ČT24 vyjádřil i politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. „Je to velice důležitá artérie, kudy na Krym proudí dodávky – ať už zbraní a munice, ale také dalších velice důležitých záležitostí, které každá velká armáda potřebuje – potraviny, případně uniformy a tak dále.“ Dodal, že pro Rusy je to nejen přímá komplikace, která má vliv na vedení vojenských operací, ale také velký reputační problém.

Zmínil, že během pondělí proběhla v Kremlu schůze mezi Putinem a vysokými představiteli silových struktur. „Putin se tam ze všech sil snažil vypadat jako člověk, který je rozhodný a má situaci pod kontrolou, a nařídil, aby připravili odvetná opatření, která prý budou mít z ruského hlediska dostačující úroveň,“ podotkl Romancov. Podle něj si lze, vzhledem k tomu, jakým způsobem Rusko válku vede, s největší pravděpodobností představit pokus o ještě intenzivnější plošné zásahy ukrajinského území. „Je otázkou, jestli na to mají kapacity a jak moc jsou vyčerpané jejich zásoby raket.“ 

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu Události, komentáře podotkl, že útok byl proveden s cílem narušit zásobování především jižního křídla fronty, která je asi tím nejdůležitějším, co nyní Ukrajinci sledují. „Pokud se jim podaří provést ještě další údery a zajistí, že se Kerčský most neobnoví do té míry, že by mohl zase sloužit v plném rozsahu, což znamená i zásobování ruských vojsk v Záporožské oblasti, tak by to mohlo být poměrně významné.“ Podle něj je ale důležité zmínit, že se nepodařilo zničit železniční část mostu.

Nejdelší stavba v Evropě má dvě sekce – paralelně zvlášť pro automobilovou a železniční dopravu. Maximální výšku má 35 metrů a největší rozpětí mezi pylony je 227 metrů. Vybudování mostu zadal ruský vůdce Putin ihned po anexi Krymu v roce 2014, stavba byla dokončena po čtyřech letech. Spojení s poloostrovem Kreml opakovaně využíval v propagandě. 

„Je to šok, možná dokonce větší, než když došlo k tomu prvnímu útoku,“ myslí si redaktorka Deníku N Petra Procházková. Rusové vytvářeli dojem, že stavba je teď perfektně chráněná, doporučovali dovolenou na Krymu, ale ukázalo se, že to tak není.

„Ruské straně by výrazné poškození nebo zničení Krymského mostu přineslo obrovské problémy se zásobováním Krymu,“ připojil ve vysílání ČT24 Richard Stojar z Univerzity obrany. Most má dle něj obrovskou symbolickou i reálnou hodnotu. „I podzimní útok je spojován s aktivitou ukrajinských speciálních služeb. Ukrajina se k tomu nedávno víceméně přiznala, byť do té doby útok nekomentovala.“ Samotnou realizaci pak pokládá analytik ze nesmírně obtížnou.

Koncentrace ruské protivzdušné obrany v prostoru kolem okupovaného Krymu je podle Stojara enormní. Připomněl pak nedávné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zmínil, že současnou ukrajinskou strategií je přiblížit se „na dostřel Krymu“ a v podstatě přinutit ruskou stranu k jednání.

„Dá se předpokládat, že ani tento útok nezůstane bez nějaké reakce z ruské strany. S demonstrací ruské síly se asi setkáme v příštích několika málo hodinách nebo maximálně dnech,“ zdůraznil.