Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.
Zprávy o zvěrstvech ruských vojáků v Buče a dalších ukrajinských městech zesilují volání po spravedlnosti. „Jde o genocidu a trýznění civilistů. Každá válka je zločin, ale pro vedení války existují určitá pravidla. Ruské síly zabíjely civilní obyvatelstvo úmyslně. Posvěcení takto postupovat dostali ve skutečnosti přímo od Putina,“ prohlásil starosta města Buča Anatolij Fedoruk.
Ukrajina mluví o ruských válečných zločinech a zvyšuje tlak na trestní soud v Haagu, aby shromažďoval svědectví a dokumenty. Do míst vraždění pozvala nezávislé vyšetřovatele.
„Musíme zjistit pravdu. Ta bude základem v rozhodování, zda byly spáchány trestné činy, a pokud ano, kdo je za ně zodpovědný. A vyšetřujeme to krok za krokem, ale musíme jednat bez odkladu,“ uvedl hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan.
Slovo genocida je v poslední době velmi často skloňovaný a podle advokátky z katedry ústavního práva PF UK Moniky Marekové také politizovaný termín. „Aby došlo ke genocidě, tak musí docházet k cílenému a úmyslnému zničení nějaké etnické, náboženské či národnostní menšiny. Podle mého názoru není zatím dostatek důkazů o tom, že by právě k tomu na Ukrajině docházelo. Na druhou stranu je dostatek důkazů k tomu, že dochází k zločinům proti lidskosti,“ říká právnička, která byla hostem v pořadu 90' ČT24.
Genocidu je dle odborníka na mezinárodní trestní právo L'ubomíra Majerčíka obtížné prokázat, zdá se mu ale, že z některých vyjádření ruských představitelů lze genocidní úmysl vyčíst. Ti dle něj popírají existenci ukrajinského národa tím, že říkají, že jsou Rusové a Ukrajinci všichni jeden národ – ruský. Útočí na divadla a muzea a tím zase páchají kulturní genocidu. Jde tak o potírání typických ukrajinských rysů, uvedl.
Mladič byl odsouzen až za 26 let
Předběžné mezinárodní vyšetřování nepřátelských akcí na východní Ukrajině trvalo více než šest let – od dubna 2014 do prosince 2020. Prokurátorka tehdy uvedla, že existují důkazy o válečných zločinech spáchaných ruskými a proruskými silami. Další kroky zpomalila pandemie covidu-19.
„Mezinárodní společenství se často zdráhá jednat, i když se dějí zvěrstva. Důvody se mohou lišit: od sporů o definici národního zájmu přes složitost a rizika dané situace až po nedostatek kapacit,“ vysvětlil bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Povraždění civilistů v Buče označil Kyjev za novou Srebrenicu. Během největšího masakru v Evropě po druhé světové válce vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabila přes osm tisíc zajatých Bosňáků. Doživotí za genocidu a válečné zločiny potvrdil Mladičovi trestní tribunál v Haagu loni v červnu – po šestadvaceti letech od krveprolití. Stejný trest si odpykává i další ze strůjců masakru Radovan Karadžić.
Pouze v případě vyvražďování během války v Bosně a Hercegovině nebo rwandské genocidy, která se uskutečnila v roce 1994, se pachatele nakonec podařilo dostat před mezinárodní soud.
Mezinárodní trestní soud (ICC) má i preventivní funkci, upozornil právník Milan Lipovský z Karlovy Univerzity. Ad hoc tribunály jsou většinou zřizovány až po vzniku zločinů. Mezinárodní trestní soud tak dává potenciálním zločincům najevo, že pokud se dopustí zločinu dle mezinárodního práva, mohou být stíháni. V posledních třiceti letech dle právníka došlo v mezinárodním právu k velmi významnému posunu.
