Čtyřčlenná koalice v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO) vede Jihomoravský kraj poslední čtyři roky. Region řeší dlouhodobě problémy s rozšiřováním dopravní sítě, a to jak na úrovni měst, kterým scházejí obchvaty, tak i v pomalém napojování na rakouské dálnice. Během posledních suchých let se tématem stal také nedostatek vody. Nové vedení kraje bude čelit i otázkám spojeným se stárnutím obyvatel, rozhodovat bude také o podpoře Velké ceny v Brně.
Jihomoravský kraj trápí doprava a kapacita sociálních zařízení. Tématem voleb je i sucho
Koalice hejtmana Bohumila Šimka (ANO) vede Jihomoravský kraj poslední čtyři roky. Drží většinu 34 z 65 křesel v zastupitelstvu, spolu s vítězným ANO ji tvoří ČSSD, Starostové pro Jižní Moravu a TOP 09 s podporou starostů a „Žít Brno“. Šimek vystřídal po dvou volebních obdobích na hejtmanské pozici Michala Haška (ČSSD).
Zásadním tématem pro krajské volby je v Jihomoravském kraji bezesporu doprava. Za poslední čtyři roky se příliš neposunula stavba dálnice D52, která by měla propojit Brno s Vídní. Na české straně je třeba dokončit 23 kilometrů, které by se napojily na již existující úsek mezi Brnem a Pohořelicemi. Kroky k zahájení stavby napadá řada spolků, soudní spory a odvolání proti rozhodnutí úředníků se vlečou už více než deset let. Na rakouské straně přitom už řidiči po dálnici jezdí. Poslední úsek, obchvat Drasenhofenu, dokončili dělníci minulé září.
Se stavbou D52 souvisí i chystané obchvaty měst v jižní části kraje. Plán na obchvat Mikulova získal pravomocné územní rozhodnutí v prosinci, ale i proti němu je podaná žaloba. Podle informací na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by se mělo se stavbou okolo Mikulova začít v roce 2022. O něco dále je obchvat Znojma, který by měl odklonit dopravu směrem k východnímu kraji města. Jednu část dokončili silničáři minulý rok, napojit se na ni ale má dalších téměř devět kilometrů ve třech úsecích stavby. Celkové zprovoznění obchvatu plánuje ŘSD na rok 2030.
A problematické je i dopravní spojení v severní části kraje. Minulý rok krajští zastupitelé rozhodli, že místo dlouho plánované dálnice z Brna do Svitav povede silnice první třídy. Tah 43 by tak mohl mít ostřejší zatáčky a více mimoúrovňových křižovatek. V Brně by měl vést okolo přehrady po trase takzvané Hitlerovy dálnice, proti se ale staví městské části, které by stavba zasáhla. Silnici naopak vítají obce, ze kterých by měla odvést tranzitní dopravu.
Trasa plánované silnice první třídy
Kromě dopravních komplikací sužuje Jihomoravský kraj zejména v posledních letech také sucho, jedná se o jednu z nejohroženějších oblastí v republice. Nedostatek vody omezuje jak zemědělce, kterým snižuje výnosy, tak i obce, některé musí v létě vyhlašovat omezení spotřeby vody. Krajské zastupitelstvo v roce 2017 přijalo dotační program na boj proti suchu, do kterého každý rok vyčlení několik milionů korun. Sucho je prioritou programu řady opozičních stran jako KDU-ČSL, KSČM a Piráti.
Nové vedení kraje bude rozhodovat i o podpoře Velké ceny
Kraj vynaloží ročně také desítky milionů korun na podporu sportu. Mezi často skloňované investice patří příspěvek na Velkou cenu silničních motocyklů, která se koná každoročně v Brně. Závody pořádá spolek kraje a města, který má dlouhodobé finanční problémy. Situaci navíc zkomplikovala i pandemie, kvůli které se letos motorky rozjely po Masarykově okruhu bez diváků.
Díky tomu se ale spolek dohodl s promotérskou společností Dorna na uspořádání dalšího ročníku, letošní závody by jinak byly posledními z pěti, na kterých se spolek s Dornou dohodly. Jihomoravský úřad přislíbil podpořit Velkou cenu pro letošní i příští rok celkem 60 miliony korun. Jaká bude poté budoucnost Velké ceny v Brně, je nejisté.
Kapacita v domovech pro seniory nestačí
S příchodem pandemie nemoci covid-19 se kandidující strany zaměřují i na krajské zdravotnictví. Krajské nemocnice byly do boje proti koronaviru zapojené zejména skrze testování. Nakazili se tak ale někteří zdravotníci. Mezi těmi krajskými byla nejvíce postižená břeclavská nemocnice, kde covidem onemocněli lékaři a sestry na odděleních ARO, ORL a interna. Nejvíce pacientů se léčilo v Nemocnici u svaté Anny v Brně, která je zřizována ministerstvem zdravotnictví.
Na rozdíl od ostatních krajů se však na jižní Moravě nákaza vyhnula sociálním zařízením, a to i díky speciálnímu režimu pro pracovníky a klienty. V následujících letech ale bude kraj muset reagovat také na zvyšující se věk obyvatel, pro které bude třeba navýšit kapacitu sociálních zařízení.
V posledních letech kraj zavedl evidenci žadatelů a uživatelů do těchto zařízení, což vedlo ke zjednodušení systému. Často se totiž jeden žadatel uchází o více než jedno místo, starý systém však tyto přihlášky nepropojoval. I tak je ale nedostatek míst zejména v domovech pro seniory stálým problémem kraje.