Vrchní soud v Olomouci rozhodl v letitém sporu města Vsetín a bývalých obyvatel už neexistujícího pavlačového domu v centru města. Soud přiznal části obyvatel náhrady za újmu související s vystěhováním v souhrnné výši 302 tisíc korun, uvedla mluvčí radnice Jana Raszková. Vsetín romské rodiny z pavlačového domu vystěhoval v roce 2006, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL). Objekt byl ve špatném stavu, město pak dalo dům zbourat.
Soudy se případem zabývají od roku 2008. Podle radnice požadovalo po městu 52 lidí celkem 5,6 milionu korun za utrpěnou psychickou újmu související s jejich vystěhováním. Poté navrhovali mimosoudní narovnání, které by přišlo městskou pokladnu téměř na deset milionů.
Zastupitelé Vsetína ale na mimosoudní návrh nepřistoupili. Naposledy krajský soud přiznal rodinám náhradu újmy ve výši 661 tisíc korun. Po odvolání města olomoucký soud podle radnice snížil výši náhrady na 302 tisíc. „Rozhodnutí se nedá považovat za uspokojivé pro žalobce,“ komentovala verdikt advokátka vystěhovaných obyvatel Zdeňka Poláková.
„V případě 27 z celkového počtu 52 osob vrchní soud žaloby zamítl v plném rozsahu. Nárokům vyhověl u zbývajících 25 osob, ovšem jen částečně. Přiznal jim náhrady v souhrnné výši 302 tisíc korun,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Růžička (KDU-ČSL).
Od částky si město odečte dluh bývalých obyvatel
„Současně je ale nutno dodat, že někteří z částečně úspěšných žalobců jsou dlužníky města, proto dojde v jejich případě k započtení dluhů. V praxi to znamená, že ze soudem přiznaného odškodnění 302 tisíc korun bude započteno 130 tisíc a skutečně vyplaceno jen 172 tisíc korun,“ uvedl starosta.
Žalobci u vrchního soudu částečně uspěli s požadavkem na omluvu. „Město se jim mělo omluvit v denním tisku a časopisech za průběh vystěhování, který označili za deportaci provedenou pod nátlakem. Podle soudu se ale nic takového neprokázalo. Přiznal jim pouze omluvu formou dopisu, a to za údajné omezení volby dalšího pobytu a způsobu života. Psaní v tomto duchu jsme již odeslali,“ řekl starosta.
Město bude možná rozporovat náklady řízení
Verdikt vrchního soudu je podle vsetínské radnice pravomocný, není však vyloučeno, že kauza bude pokračovat u Nejvyššího soudu. Důvodem jsou vysoké náklady řízení, které je město podle rozsudku povinno uhradit a jejichž výši možná bude rozporovat.
„(Náklady) přesahují částku 2,7 milionu korun, z čehož více než 2,6 milionu korun činí náhrady právní zástupkyně žalobců. Vrchní soud je protistraně přiznal v plné výši. Podle našeho mínění měl zohlednit skutečnost, že žalobci uspěli v řízení pouze v minimálním rozsahu, a to se mělo odrazit i ve výši nákladů řízení, které město musí uhradit,“ uvedl Růžička.
Násilná deportace?
Někteří lidé skončili po vystěhování v roce 2006 v kontejnerových domech v lokalitě Poschla, pět desítek Romů se přestěhovalo do domků mimo Zlínský kraj. Některé rodiny skončily v pohraničí na Jesenicku, jiné v odlehlých vesnicích na Prostějovsku. Někteří Romové, kteří využili nabídku na přestěhování, poté město zažalovali.
Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.
