Vsetín se obrátil na Ústavní soud kvůli letitému sporu mezi radnicí a Romy, které město vystěhovalo v roce 2006. Romové se domnívají, že tím město porušilo jejich základní práva. Pravomocný rozsudek v kauze ale ještě nepadl, krajský soud sice jejich žalobu opakovaně zamítl, rozhodnutí ale pokaždé zrušil vrchní soud – při posledním jednání také nařídil výměnu soudce. A právě proti postupu vrchního soudu míří ústavní stížnost města.
Vsetín se kvůli vystěhování Romů obrátil na Ústavní soud
Radnice před lety vystěhovala romské rodiny z pavlačového domu v centru města, který byl ve špatném stavu, následně ho nechala radnice zdemolovat. Někteří lidé skončili v kontejnerových domech ve vsetínské lokalitě Poschla, pět desítek Romů se pak přestěhovalo do domků na Prostějovsku, Jesenicku a Olomoucku.
Romové ale tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni, a to násilím. Kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Navíc prý neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl podle nich špatný. Romové proto požadují po městu odškodné 5,2 milionu korun.
Jsme přesvědčeni, že výměna soudce z nařízení vrchního soudu je neústavní. Naše dovolání v této věci bylo bez dalšího odmítnuto – Nejvyšší soud minimálně musí toto odmítnutí odůvodnit.
Starosta města Jiří Čunek (KDU-ČSL) ale už dříve oponoval, že rodiny v minulosti neplatily nájemné, a měly už soudem nařízené vystěhování. Město je tak podle Čunka mohlo vystěhovat na ulici.
Krajský soud žalobu romských rodin opakovaně zamítl, podle názoru vrchního soudu však nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv.