Jeseník chce prodat Olomouckému kraji rodný dům zakladatele lázeňství Priessnitze

Město Jeseník chce prodat Olomouckému kraji dům, ve kterém žil Vincenz Priessnitz, zakladatel tamních lázní. Radnice totiž nemá peníze na opravu stálé expozice, která se nachází právě v domě, kde zakladatel hydroterapie žil, a chce, aby peníze na práce poskytlo hejtmanství. Pokud by ale kraj měl rekonstrukci zaplatit, požaduje, aby byla nemovitost v jeho vlastnictví.

Muzeum s výstavou věnovanou Vincenzi Priessnitzovy bylo otevřeno v roce 1999 při příležitosti dvoustého výročí jeho narození. Expozice by se měla opravit za deset milionů korun, jenže takovou částku k dispozici město nemá. Radnice tak začala jednat s krajem o prodeji domu, hejtmanství by poté rekonstrukci financovalo. 

„Nešlo ze strany města prioritně prodat rodný dům, ale šlo o to, nechat tam opravdu umístit tu výstavu, kterou by investoval kraj,“ řekla jesenická starostka Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem). Olomoucký kraj má v tuto chvíli dům v pronájmu. 

„Zda si Olomoucký kraj nemovitost bude nadále pronajímat, nebo jí odkoupí, to vše je teď předmětem jednání mezi krajem, jeho zástupci a městem Jeseník. A záleží samozřejmě na vrcholných orgánech kraje, ke které variantě se přikloní“ řekla mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.

Priessnitz jako hologram

Pracovníci muzea tvrdí, že expozice v Priessnitzově domě je už na dnešní poměry zastaralá. Měla by se obohatit o moderní prvky, aby přilákala nové návštěvníky. Prostory pro expozici se mají opravit a hlavně zvětšit. 

„Výstava bude opravdu rozšířena ze současných dvou místností o celé patro nahoře, to znamená o další dvě místnosti, v jedné z nich by se měl například pohybovat Vincenz Priessnitz holograficky,“ popsal změny ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar. 

První vodoléčebný ústav na světě

Podle redaktora ČT Antonína Kaňoka se rodina Priessnitzů do domu nastěhovala zhruba v polovině 18. století. V původním nízkém dřevěném domku Priessnitz začínal s vodoléčbou. „V roce 1822 toto obydlí strhnul a postavil na tomto místě zděné obydlí, čímž vlastně vybudoval první vodoléčebný ústav na světě,“ řekl historik Vlastivědného muzea Jesenicka Jan Petrásek. 

Pracovníci vlastivědného muzea už mají připravenou projektovou dokumentaci na rekonstrukci Priessnitzova rodného domu. Momentálně čekají na to, jak dopadne jednání mezi městem a Olomouckým krajem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...