Priessnitzův obklad vymyslel nelékař

Jeseník – Nebyl to lékař, přesto obohatil medicínu o metodu využívající léčebné účinky vody. Někteří ho považovali za šarlatána spolčeného s ďáblem, ostatní mu byli naopak vděční za uzdravení. Přezdívalo se mu „vodní doktor“ a i když neměl lékařské vzdělání, stal se jedním ze zakladatelů hydroterapie. Řeč je o Vincenzu Priessnitzovi, který ze své rodné osady udělal světoznámé lázně, podle jejichž vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě.

„Kdybych neměl vodu, léčil bych vzduchem,“ říkal s oblibou Priessnitz, jehož medikamenty byly voda, pobyt na čistém vzduchu, jídlo či spánek. Jeho vodoléčebné lázeňské kúry zahrnovaly potní zábaly, studené koupele, lázně, sprchování a mokré zapařovací obklady. Nezbytnou součástí léčby byl pobyt a pohyb na zdravém vzduchu, pravidelná životospráva s dostatečným spánkem a odpoutání se od všedních starostí.

Priessnitz strávil 4 dny ve vězení, nakonec si ale svoji činnost vybojoval

Mnoho lidí si jeho jméno spojí především s priessnitzovými obklady, které pomáhají k léčbě lokálním prokrvením. Na povrch těla se přikládá látka namočená ve studené vodě, ta se obalí igelitem a poté suchou látkou. Používají se třeba při angíně, laryngitidě, vysoké horečce, suchém dráždivém kašli, revmatických obtížích či k relaxaci kosterního svalstva. Mnoho lidí mu jeho vynálezy závidělo. Podle zákona z roku 1803 bylo totiž laikům vykonávání medicíny zakázáno a trestalo se žalářem po dobu až šesti měsíců. Proto strávil Priessnitz pro nedovolené léčení čtyři dny ve vězení. Stejně trpělivě jako přikládal své obklady, vybojoval Priessnitz nakonec i povolení k činnosti.

  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Péče o pacienty autor: ČT24, zdroj: ČT24

Pomohla mu k tomu württemberská vláda, která chtěla zřídit ve své zemi léčebný ústav podle Priessnitzova vzoru a požádala panovnický dvůr ve Vídni o dobrozdání. Na jeho základě pak v roce 1838 dostal povolení k definitivnímu provozu lázní i Priessnitz. Pod vedením psychiatra Josefa Reinholda se pak z Lázní Jeseník stalo světoznámé neurologické středisko, kde se začaly léčit neurózy všeho druhu. Po druhé světové válce byla léčba zaměřena též na neuropsychiatrická onemocnění, ale i na nemoci cest dýchacích či odstraňování následků otrav těžkými kovy. Po roce 1989 byly lázně zprivatizovány v Priessnitzovy léčebné lázně a. s. , které dnes nabízejí procedury zaměřené mj. na nemoci oběhového či dýchacího ústrojí, nemoci kožní a ženské či poruchy duševní.

Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 v Gräfenbergu (Lázně Jeseník). Léčivé účinky pramenité vody na zdraví objevil už jako mladý hoch a vyzkoušel je i na sobě, když mu v šestnácti letech koňský povoz těžce poranil hrudník. Priessnitz se vyléčil přikládáním studených obkladů, inspirován srnou, jež si chodila namáčet zraněnou nohu do lesní studánky. Již jako třiadvacetiletý si založil ve svém rodném domě v Gräfenbergu jakousi ordinaci s neckami, která se stala prvním vodoléčebným „ústavem“ na světě. Zemřel ve svém rodišti v pouhých dvaapadesáti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 54 mminutami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
před 12 hhodinami

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 16 hhodinami

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
včera v 06:00

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
11. 1. 2026

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
11. 1. 2026
Načítání...