Patřil prezidentu Benešovi. Nyní se obraz Františka Kupky prodal za 20 milionů

Nahrávám video

Obraz Františka Kupky z raného období Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se na sobotní aukci v Praze prodal za 16 milionů korun. I s aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 19,8 milionu korun. Oznámil to Miloš Svoboda za pořádající společnost European Arts. Vyvolávací cena byla 15,5 milionu korun.

Kupkova díla patří k nejdražším na českém aukčním trhu, do nedávna držel rekord českých aukcí jeho obraz Plochy příčné II., který se v květnu v Praze prodal včetně aukční přirážky za 78 milionů korun.

Zhruba před 14 dny se ale dráže prodal obraz Oskara Kokoschky z roku 1934 s názvem Praha – Pohled z křížovnického kláštera. Včetně aukční přirážky stál téměř 78,5 milionu korun, což je nyní český aukční rekord.

Obraz Pískaři na Seině představuje vyvrcholení Kupkova prvního pařížského období, kdy byl silně přitahován realitou na pozadí rozšířených postimpresionistických motivů. Na díle bezprostředně zaujme čtvercový formát, k němuž se Kupka často vracel v pozdější, abstraktní tvorbě, zejména od počátku třicátých let.

František Kupka / Pískaři na Seině
Zdroj: ČTK/European Arts Investments

„Maluje ještě technikou blízkou fauvistům a impresionistům. Je to ale jedno z děl, ve kterém už pozorujeme tendence Františka Kupky přejít k abstraktnímu umění,“ popisuje malbu výkonný ředitel aukční síně a galerie European Arts Albert Trnka.

Námět, který si Kupka k obrazu zvolil, patřil k jedněm z nejrozšířenějších v impresionismu a postimpresionismu, kde k němu lze nalézt značné množství příkladů. Pískaři na Seině se zabývalo téměř ve stejné době i několik českých malířů, kteří navštívili Paříž.

Prvním majitelem obrazu Pískaři na Seině byl prezident Edvard Beneš, s nímž byl Kupka v kontaktu díky své výrazné legionářské činnosti během první světové války. Do Čech se malba vrátila z Chicaga v roce 2008, kdy ji v dražbě zakoupil majitel Vítkovice Holding Jan Světlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...