Obraz průkopníka abstraktní malby Františka Kupky Plochy příčné II se na aukci v Praze vydražil za 65 milionů korun. I s dvacetiprocentní aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 78 milionů korun. S dosaženou cenou se obraz stal novým rekordmanem českých aukcí a také nejdražším Kupkovým vydraženým obrazem posledních let vůbec.
Kupkova díla patří mezi vůbec nejdražší na českém aukčním trhu. Dosavadní aukční rekord držel jiný jeho obraz Série C I. (Protihodnoty), který se v roce 2016 prodal za 62 milionů korun.
Vyvolávací cena díla Plochy příčné II byla 28 milionů. Odhadní cena obrazu před aukcí byla mezi 40 a 60 miliony korun.
Obraz, jehož protějšek má ve sbírce Národní galerie Praha, se dostal na veřejnost po mnoha letech v soukromé sbírce. V Praze na Žofíně ho v dražbě prodávala společnost Galerie Kodl. Je jedním z nejdůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Podle dosavadních informací by měl obraz zůstat v české sbírce.
„Tichý demonstrativní boj plánů a těles“
Plochy příčné II jsou ukázkou čisté geometrické abstrakce, kterou Kupka rozvinul díky svému přístupu ke konstruktivistickým tendencím. Jeho úvahy o nosných vlastnostech barvy zde vyústily v sestavu vertikálně stavěných linií a ploch. Plány v neurčeném prostoru ubíhají na třech hlavních svislých osách a svádí tichý demonstrativní boj s horizontálně položenými tělesy, píše se v katalogu.
Křehkost barevnosti i malířského provedení umocňuje teoretický kontext celé této malby, která se stala jedním ze zásadních mezníků Kupkova hledání možností abstraktního výtvarného jazyka.
Nedělní aukce nabízí 250 děl s celkovou vyvolávací cenou přes 150 milionů korun. Druhou nejdražší prodanou položkou je práce Jakuba Schikanedera Mlékařka vydražená za 19,5 milionu korun (vyvolávací cena byla čtyři miliony), jež je považovaná za objev posledního desetiletí na českém trhu s uměním, a to nejen v rámci Schikanederovy tvorby. Jedná se o autorův nový autorský rekord.
S vysokou cenou byla vydražena mimo jiné díla Jindřicha Štyrského Hold Picassovi (13,44 milionu korun včetně aukční přirážky) nebo Mikuláše Medka Zobrazení pohledu na nějakého svatého (10,68 milionu korun včetně aukční přirážky).
František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.
Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.
Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.
Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.
V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.
Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.
Zdroje: ČTK, ČT24
