Gregora Johanna Mendela s názvem Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865. Jde o výjimečný dokument, precizní vědeckou práci představující počátky vědního oboru genetika. Stejně tak se v pátek otevře nové Muzeum starobrněnského opatství, kde Mendel žil a pracoval.
Muzeum vystaví vzácný rukopis, v němž Mendel popisuje experimenty s rostlinami
Obě muzea budou navzájem propojená, uvedla Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity. Škola již deset let muzeum spravuje.
Rukopis je ve vlastnictví Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, které se s univerzitou domluvilo na trvalém vystavení a zápůjčce. Jakmile před rokem dostali rukopis zpět, okamžitě uvažovali o jeho vystavení, shodli se ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál a Jan Biernat z opatství.
Rukopis je extraktem desetileté Mendelovy práce, kdy dělal pokusy s rostlinami, nejvíce s hrachem. „Práci koncipoval fenomenálně v mnoha ohledech a dodnes slouží jako vynikající vzor podoby vědecké práce a vědeckých postupů,“ uvedl Dostál.
Mendel jej tehdy poslal na 120 adres po celém světě, odezva však byla nulová a až po desetiletích jej znovu objevili jeho následovníci, kteří se zabývali genetikou. Sám Mendel ještě nebyl zakladatel genetiky a je vnímán jako objevitel principu dědičnosti.
2 minuty
Mendelovo muzeum vystaví klíčový rukopis zakladatele genetiky
Rukopis byl uložený jako majetek opatství v jeho archivu a není známé, co se s ním dělo během druhé světové války. Poté byl dlouhá léta uložený u vzdálených Mendelových příbuzných. „Po jednání s nimi se dostal do Brna,“ uvedl Dostál.
Zájem je zatím větší u cizinců
V roce 2012 se však za podivných okolností ocitl ve Vídni. „Odvezl ho bývalý opat a pečoval o něj jeden z otců. Hlavní roli ve snaze o návrat do Brna sehrál náš hlavní představený. Češi se rukopisem mohou chlubit, je to něco výjimečného,“ řekl Biernat.
Do Mendelova muzea jezdí zatím více cizinců než českých návštěvníků. „V cizině je slavnější než u nás, jezdí sem i držitelé Nobelových cen. Počet českých návštěvníků roste jen pozvolna,“ dodal Dostál.
