Liao I-wu: Spisovatelé nemohou změnit nic

Praha - V rámci festivalu Svět knihy přijel do České republiky čínský spisovatel a disident Liao I-wu, aby zde představil svou knihu Hovory se spodinou. Publikace obsahuje 25 rozhovorů s lidmi z okraje čínské společnosti a autor za ni získal již několik významných ocenění. Web ČT 24 přináší v tomto článku s Liao I-wuem rozhovor.

Neuvěřitelné příběhy prostitutky, omývače mrtvol, buddhistického mnicha, hlídače veřejných záchodků, stoupence duchovního hnutí Falun Gong, bývalého rudého gardisty, rodiny oběti masakru na náměstí Nebeského klidu, čtrnáctiletého zlodějíčka a mnoha dalších skládají ve spisovatelově mozaice nelichotivý a krutý obraz Číny. Tyto jedinečné rozhovory, které Liao I-wu vedl s respektem, vcítěním i smyslem pro humor, ukazují Čínu, jak ji nemáme šanci nikdy poznat. Svět utlačovaných bezdomovců, vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž ale nikdo nemůže vzít jejich důstojnost, vtip a lidskost, fascinujícím způsobem odhaluje složité souvislosti, vazby, vztahy a hluboce skryté pravdy čínské společnosti.

Liao I-wu (1958) vyrůstal jako dítě rodičů bez „povolení k trvalému pobytu“ ve velké bídě a hladu 60. let 20. století. V roce 1989 uveřejnil báseň Masakr. Za ni byl čtyři roky vězněn v těžkém žaláři, kde byl krutě mučen, bez zjevného důvodu a s mizivými vyhlídkami na zlepšení své situace. Ve vězení se několikrát pokusil o sebevraždu, ale, dle jeho slov, bohužel ho vždycky zachránili. Po propuštění se kromě jiných příležitostných prací živil i jako pouliční hudebník.

Knihu Hovory se spodinou, na které začal pracovat již ve vězení, po vydání úřady okamžitě zakázaly, přestože vyšla v cenzurované podobě. Následovalo cílené šikanování a pronásledování, které v roce 2011 I-wu ukončil emigrací. Nyní žije v německém exilu.

V roce 2007 byl nezávislým čínským PEN-centrem vyznamenán cenou Svoboda psát. Získal též Cenu sourozenců Schollových (2011), Kapuscinského cenu za nejlepší literární reportáž (2011), Mírovou cenu německých knihkupců (2012) a Cenu za odvahu (2013).

Liao I-wu, jehož životní příběh v podtextu doprovází všechny Hovory se spodinou, poskytl webu ČT24 rozhovor:

Obecně v podobných knihách rozhovorů vystupují jako respondenti většinou výrazné osobnosti inteligence, umělci, politici, osoby, které svým morálním postojem a vzdělaností dokáží pojmenovat a tím odhalit neduhy společnosti. Proč vy jste si vybral lidi z opačného konce?

Hlavním důvodem bylo, že i já jsem byl na tom opačném konci. Patřil jsem ke spodině. Po masakru na náměstí Nebeského klidu spousta lidí dostala strach ze smrti a v podstatě onen vlastenecký cit, který se projevoval v 80. letech, kdy jsme chtěli zlepšit poměry v zemi, se vytratil. Lidi se naučili milovat peníze. My všichni, kteří jsme skončili ve vězení v důsledku onoho masakru, jsme byli většinovou společností zavrhnuti. Když jsem vyšel z vězení, neměl jsem jinou možnost než žít na dně společnosti. Tím pádem jsem přirozeně komunikoval s těmi lidmi, kteří jsou v mé knize.

Jak probíhal výběr respondentů, hrála v tom úlohu náhoda, nebo jste měl konkrétní plán, koho oslovit?

Zpočátku v tom hrála hlavní úlohu náhoda, protože například ve vězení jsem si nemohl vybírat, s kým budu na cele. Moji spoluvězni mi jako první začali vyprávět naprosto šílené osobní příběhy a já je zaznamenával. Když jsem vyšel z vězení, hrál jsem po různých barech a opět se setkával s lidmi, kteří naprosto změnili můj pohled intelektuála na společnost. Obecně panuje názor, že v diktatuře lidi mlčí, že je to němá společnost, ale já jsem zjistil, že všichni rádi hovoří o svém osudu, jen není ten, kdo by jejich příběhy poslouchal, zaznamenal a vydal. Tak jsem se toho ujal sám.

Jste spokojený s tím, jaký obraz o čínské společnosti kniha podává? Je to komplexní, nebo tam něco chybí?

Osobně jsem vlastně zažil několik vězení, první bylo to, které mělo zdi a mříže, a druhé bylo poté, když jsem vylezl zpoza mříží. Mříže a zdi vidět nebyly, ale přesto jsem nežil svobodně. Lidé, mezi nimiž jsem se pohyboval, moc mluvit nechtěli, bylo velmi obtížné rozvázat jim jazyk. Aby začali zveřejňovat ty šílené příběhy, bylo kolikrát zapotřebí se s nimi třeba opít, nakolik momentální situace ovlivnila celkový obraz, si netroufám odhadovat.

Sledujete osudy někoho z lidí, které jste zpovídal?

Někteří z nich již zemřeli, další vlastně nikdy neměli žádný pořádný domov, takže poté, co jsme se po náhodném setkání rozloučili, jsem vůbec netušil, kam odešli. Mezi oslovenými byli i někteří moji známí nebo známí známých, takže o nich nějaké povědomí mám.

Stýská se vám?

Se svými přáteli i rodinou jsem stále v kontaktu. Žijeme v době internetu, takže není problém s blízkými lidmi komunikovat.

Myslíte si, že spisovatelé mohou svým dílem něco změnit?

Ne. Změnit nemohou nic.

Svět knihy - Liao I-wu: Hovory se spodinou: pátek 17. 05. 2013, 14:00 - 14:50 na Výstavišti Praha.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta, a.s. v překladu Zuzany Li.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
23. 7. 2026

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
23. 7. 2026

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.