Jiří Macháček je kšeftař a rozvědčík. S Ondřejem Trojanem prchá za hranice

Nahrávám video

Komunistický rozvědčík, šmelinář i prospěchářský zachránce Židů. Ne příliš známého, ale ve své době vlivného Zdeňka Tomana si pro svůj další celovečerní film vybral režisér Ondřej Trojan. Dobové drama Toman začal natáčet minulý týden ve vojenském prostoru Brdy. V hlavní roli se představí Jiří Macháček.

Snímek vypráví osud Zdeňka Tomana od konce druhé světové války do komunistického převratu v roce 1948 na pozadí historických událostí a osob. Ve filmu se tak objeví například generální tajemník KSČ Rudolf Slánský (Stanislav Majer), prezident Klement Gottwald (Aleš Procházka) nebo ministr Jan Masaryk (Roman Luknár).

„Nechci natočit hrané drama fabulované na základě historických skutečností. Toman bude co nejvěrnější dobovou rekonstrukci opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví,“ upřesnil Ondřej Trojan, který se také podílel na scénáři (napsal jej spolu ze Zdeňkou Šimandlovou).

Kšefty s čímkoli a s kýmkoli

Natáčení v Brdech začalo Tomanovým útěkem přes hranice. Zatčen byl jako jeden z prvních v politických procesech poválečných let, v roce 1948 se mu ale podařilo z vězení uprchnout přes americkou zónu až do Venezuely.

Je možné, že bylo v zájmu komunistů, aby „muž, který věděl příliš mnoho“, zmizel i s informacemi v zahraničí. Měl štěstí, o pár let později by ho zřejmě čekal trest smrti, jako třeba jeho spolupracovníka Rudolfa Slánského.

Zdeněk Toman se narodil jako Zoltán Goldberger v rodině maďarských Židů. V životě si několikrát změnil jméno, snad aby se distancoval od svého původu. Později, po válce, pomáhal východoevropským Židům přeživším holocaust odejít přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize. Během druhé světové války získal vazby na exilovou vládu v Londýně, kam odešel, po roce 1945 získal post šéfa československé zahraniční rozvědky. Po celou dobu se podle tvůrců neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli.

Premiéra příští rok

Jarní natáčení bude kromě Brd probíhat převážně v Praze na místech, kde se odehrávaly i skutečné události. Záběry z interiérů vzniknou i v barrandovských ateliérech. „Natáčení nebude jednoduché, je to dobovka, spousta prostředí, která už dnes vypadají jinak, historických rekvizit, aut, kostýmů,“ poznamenal Trojan. Premiéra filmu, který vzniká v koprodukci České televize, je naplánována na jaro příštího roku.

V dalších rolích se objeví Kateřina Winterová (jako Tomanova žena Pesla), Kristýna Boková (Tomanova sekretářka a milenka), Jaromír Dulava (ministr vnitra Václav Nosek) či Táňa Pauhofová (Tomanova sestra). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...