„Tu radost jim neuděláme.“ Motto, které Jiřímu Stránskému prý zabraňovalo dát před těmi, kteří ho ponižovali, najevo, že je ponížený. Politický vězeň, spisovatel a scenárista, mimo jiné autor seriálu Zdivočelá země, se stal letošním laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Udělována je za odvahu, statečnost a lidskost.
Předávání se Jiří Stránský nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit osobně. Ocenění z rukou premiéra Bohuslava Sobotky převzal spisovatelův syn.
„Musíš se zbavit touhy se mstít“
Stránského otec, významný pražský advokát, pocházel ze starobylého českého šlechtického rodu, matka byla dcerou prvorepublikového předsedy vlády Jana Malypetra. Stránský (* 12. srpna 1931) vyrůstal v prostředí, v němž se potkávaly politické i umělecké osobnosti. Po únorovém puči 1948 byla rodina perzekvována. Zatčen byl Stránského otec i bratr, on sám byl vyloučen z gymnázia a rodina se musela vystěhovat z Prahy.
„Mám dvě kréda, jimiž se řídím,“ uvedl Jiří Stránský před pěti lety u příležitosti svých osmdesátin. „Jedno mě naučil kriminál a to zní, že je škoda každého dobrého slova, které se neřeklo. To druhé mě naučil básník Jan Zahradníček.“
Za vykonstruované obvinění z velezrady byl Stránský odsouzen na začátku padesátých let k osmi letům vězení. Prošel několik pracovních táborů, včetně jáchymovských dolů. Roku 1960 byl amnestován, ale v roce 1974 byl za údajné rozkrádání znovu odsouzen na tři a půl roku, propuštění se dočkal po polovině trestu.
Spisovatelem ve zdivočelé zemi
Za zdmi vězení se Stránský setkal s tehdejší intelektuální elitou. Básník Jan Zahradníček jej dokonce ovlivnil v rozhodnutí psát. Říká ale, že se stejně jako Josef Škvorecký nepovažuje za spisovatele, ale za vypravěče. Přestože byl dvakrát vězněn, svou první sbírku povídek nazval Štěstí.
Až do listopadu 1989 byl zakázaným autorem. Napsal řadu próz (mimo jiné Povídačky pro Kláru, Přelet, Tichá pošta) a scénářů (Tábor Černého delfína, Bumerang, Kousek nebe). Z jeho románů Zdivočelá země o osidlování pohraničí po roce 1945 a dalších poměrech v něm a Aukce, ve kterém osudy hrdinů dovedl až do konce 80. let, vznikl televizní seriál.
Za svoji činnost i občanské postoje získal Stránský už řadu ocenění. Mimo jiné Medaili za zásluhy v roce 2001, loni se stal Rytířem české kultury.
… je udělována českým občanům, kteří se podobně jako tento spisovatel zasloužili o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Lustig se ve svém díle po celý život zabýval tématem holocaustu, který sám zažil. Ocenění založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora v roce 2011 v rámci podpory odkazu spisovatele Arnošta Lustiga. V minulých letech ho obdrželi biskup Václav Malý, moderátorka Kamila Moučková nebo novinář a účastník bojů druhé světové války Bedřich Utitz.
