Elektrická auta jsou v kurzu. V červnu se jich v EU poprvé prodalo víc než naftových vozů

Prodej automobilů s plně elektrickým pohonem byl v červnu v Evropské unii poprvé vyšší než prodej naftových aut. Ukázaly to údaje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA). Zájem o nové osobní automobily v EU se v prvním pololetí meziročně zvýšil o 17,9 procenta na 5,4 milionu vozů. Automobilový trh tak vykázal růst jedenáctý měsíc za sebou. Čísla rostla ve všech zemích s výjimkou Maďarska.

Celkový prodej aut v EU se v červnu meziročně zvýšil o 17,8 procenta na 1,045 milionu vozů. Český Svaz dovozců automobilů (SDA) už dříve oznámil, že prodej nových osobních aut v České republice v prvním pololetí meziročně vzrostl o 16,8 procenta na 115 548 vozů. V samotném červnu se prodej zvýšil o 9,3 procenta na 20 480 vozů.

Dvoutřetinový nárůst u elektromobilů

Prodej automobilů s plně elektrickým pohonem v EU se v červnu meziročně zvýšil zhruba o dvě třetiny na 158 252 vozů. Jejich tržní podíl tak stoupl na 15,1 procenta z 10,7 procenta před rokem. Prodej naftových aut v červnu naopak o 9,4 procenta klesl a činil 139 595 vozů. Jejich podíl na trhu tím dosáhl 13,4 procenta.

Nejprodávanější kategorií v EU zůstaly benzinové automobily s podílem 36,3 procenta, za kterými následovaly hybridní vozy.

V České republice prodej aut s plně elektrickým pohonem v červnu vzrostl o 4,6 procenta na 637 vozů. Byl tak výrazně nižší než prodej naftových aut, který se zvýšil o 20,5 procenta na 5038 vozů. Prodej benzinových automobilů se zvýšil o 3,7 procenta na 10 433.

V celém prvním pololetí prodej aut s plně elektrickým pohonem v Česku meziročně vzrostl o 52,6 procenta na 3008 vozů. Prodej naftových aut se zvýšil téměř o 16 procent na 27 673 vozů, prodej benzinových aut pak vzrostl o 12 procent na 60 841 vozů.

Členské země Evropské unie letos definitivně schválily normu, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut v EU.

Škodovce se daří

Středeční údaje ACEA rovněž ukázaly, že jedničkou na automobilovém trhu v EU v červnu zůstal německý automobilový koncern Volkswagen, jehož tržní podíl se zvýšil na 26,1 procenta z 24,4 procenta před rokem. Česká značka Škoda, která je součástí koncernu, v červnu v EU zvýšila prodej o 28 procent na 52 981 vozů. Její tržní podíl tak stoupl na 5,1 procenta ze 4,7 procenta před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...