Průměrná mzda stoupla na 37 499 korun, uvedl ČSÚ

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ve druhém čtvrtletí mzda meziročně vzrostla o 11,3 procenta, růst tak ve třetím čtvrtletí zpomalil. Analytici zpomalení očekávali, podle nich vývoj mezd nebyl ve třetím čtvrtletí jako v předchozím ovlivněn nízkou srovnávací základnou loňského roku a mimořádnými odměnami zdravotníků.

„Také ve třetím čtvrtletí se udržel vysoký mzdový růst ve zdravotní a sociální péči, tentokrát o osm procent. K nejvyššímu růstu ale došlo v činnostech v oblasti nemovitostí, konkrétně o 11,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Nominální růst zaznamenali statistici ve všech odvětvích, v pěti se ale dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen, který v daném období činil 4,1 procenta, takže v reálném vyjádření by šlo o pokles, podotkli statistici.

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Nejméně rostly platy v kultuře

Nejméně, a to o 0,6 procenta, rostly nominální mzdy v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde mzda stoupla jen o 199 korun na 32 615 korun. Na druhém nejhorším místě byla veřejná správa a obrana s nárůstem 2,3 procenta. O třetí místo se dělí stavebnictví a ostatní činnosti s nárůstem 3,6 procenta, následuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde činil nominální růst 3,8 procenta.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,7 procenta na 32 979 korun. U mužů dosáhl 35 086 korun, u žen byl 30 433 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí 17 133 a 58 875 korun.

Nejvyšší zůstávají mzdy v hlavním městě

Mezi kraji zůstávají nejvyšší mzdy v metropoli, meziročně ale procentuálně rostly pomaleji. Celorepublikový průměr ve třetím čtvrtletí převýšily o zhruba o osm tisíc korun.

Nejblíže Praze je výší mezd Středočeský kraj, kde průměrný výdělek ve třetím čtvrtletí znamenal 37 625 korun. Na opačné straně je Karlovarský kraj, průměrná mzda tam byla opět nejnižší mezi regiony a činila 33 249 korun. 

Procentuálně rostla průměrná mzda nejslaběji v Libereckém kraji – o 4,5 procenta. Následoval Plzeňský kraj s meziročním nárůstem výdělků o 4,7 procenta, Středočeský kraj s 4,9 procenta a Praha s 5,2 procenta. „U vývoje průměrných mezd platí, že mírnější nárůst byl tam, kde byl výraznější růst počtu zaměstnanců, tedy ve vyjmenovaných čtyřech krajích,“ uvedli statistici. V ostatních krajích mzdový nárůst činil přes 5,5 procenta a nejvyšší, 7,1 procenta, byl ve Zlínském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 5 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 11 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.