Energie zdražuje. Vyšší náklady už někteří podnikatelé promítají do svých cen

Nahrávám video

Domácnosti i firmy by se měly připravit na další zdražení energií. Velcí hráči na trhu s elektřinou postupně oznamují zvýšení cen. Faktury za elektřinu a plyn se tak příští rok zvednou i o 30 procent. Na zvyšování nákladů už reagují někteří podnikatelé a zdražují své zboží i služby. Lidé si tak připlatí třeba za potraviny, ale také za sportovní vyžití. Podle analytiků ceny energií v nejbližší době neklesnou.

Svahy na Klínovci začali vlekaři zasněžovat začátkem týdne. Už teď je jasné, že za bílou pokrývku dají víc než loni. Začít ale musí bez ohledu na náklady. „I přes zdražení energií a přes nejistou covidovou situaci jsme zahájili první etapu zasněžování. Pokud nevysněžíme páteřní sjezdovky v první etapě, tak nemůžeme rozjet areál,“ přiblížila mluvčí skiareálu Hana Hoffmannová.

Rovnice je jednoduchá – dražší energie pro skiareály budou znamenat i dražší permanentky pro lyžaře. „Už je na čase nejen kvůli energiím, ale i vzhledem k situaci, která nastala minulý rok, kdy jsme byli v zimě bez příjmů. Nebude to nějak drastické zdražení, bude to asi deset procent,“ popsal jednatel společnosti NOVAKO-SKI Petr Novák.

Elektřinu a vodu potřebují k podnikání i v plzeňském Bazénu Slovany. „Pro nás to znamená nepříjemnou situaci, protože nám vzrostou náklady na tyto komodity. Proto jsme požádali město Plzeň, aby nám o zdražení navýšili částku na energie v našem rozpočtu,“ popsal ředitel bazénu Tomáš Kotora. Když peníze nedostanou, zvýšené náklady zřejmě přenesou na zákazníky a zdraží vstupné.

Podobná situace je i v píseckém masokombinátu, kde ročně vyrobí 40 tisíc tun masných výrobků. Od příštího roku zvednou ceny o desetinu. A to zatím započítali jen vyšší náklady na zaměstnance, energie a obalový materiál.

„Pokud se hne základní surovina, tak budeme muset zdražovat víc, ale předpokládám, že to zdražení nebude v příštím roce poslední. Až všichni dodavatelé promítnou zvýšení cen energií a dalších věcí, tak nepochybně dojde k dalšímu navýšení,“ přiblížil předseda představenstva Maso Uzeniny Písek Čestmír Mejzlík. Kdy to bude, odhadovat nechtějí.

Snížení cen odhadují analytici na polovinu příštího roku

Podle analytiků k poklesu cen energií jen tak nedojde. „Bohužel optimistické zprávy se odkládají. Ceny energií na velkoobchodním trhu začaly opět růst, přestože výhled v dlouhodobém horizontu je nadále příznivý. Snížení cen se odběratelé dočkají. Nicméně že by to nastalo počátkem příštího roku, prakticky vylučuji,“ uvedl energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Nejdřív by se to podle analytiků mohlo stát zhruba v půlce příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 47 mminutami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 14 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled