Český svaz bojovníků za svobodu špatně hospodařil s dotacemi. Hrozí mu, že bude muset vrátit 900 tisíc korun

Nahrávám video

Chyby za téměř milion korun odhalilo u Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) ministerstvo financí, když kontrolovalo využití státních dotací za poslední tři roky. Zjistila to Česká televize. Funkcionáři svazu si například vypláceli vyšší mzdy, než povolují pravidla. Neuměli také prokázat, za co utratili část peněz.

Akce Českého svazu bojovníků za svobodu podporuje stát nejen účastí profesionálních vojáků, ale i víc než šesti miliony ročně. Ministerstvo financí teď zjistilo, že z necelých 19 milionů, které svaz obdržel za léta 2016 až 2018, neumí doložit nebo špatně použil zhruba 900 tisíc korun. 

„Existuje podezření z porušení rozpočtové kázně,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zmínila některé faktury za služby, které nebyly efektivní. Například překročení dohod o provedení práce. 

ČT se v úterý opakovaně ptala na hospodaření svazu jeho šéfa Jaroslava Vodičky. Řekl, že má poradu, a zavěsil. Ministerstvo předá výsledky kontroly finančním úředníkům. Svazu hrozí, že bude muset necelý milion vrátit.

Dotace pro Český svaz bojovníků za svobodu
Zdroj: ČT24

Resort financí přitom v rozpočtu na příští rok navrhl svazu poslat další víc než                                šestimilionovou dotaci a její přidělení nadále podporuje. „Já bych tyto věci neslučovala. Vemte si, že od roku 1990 každá Poslanecká sněmovna tuto dotaci tomuto spolku schválila. Takže já si myslím, že to víceméně podpořím i letos,“ uvedla Schillerová. 

Nesouhlas s dotací

O další dotaci pro svaz se bude jednat ve středu při schvalování rozpočtu. Kromě hnutí ANO a ČSSD chtějí hlasovat pro další státní dotaci svazu také SPD nebo KSČM. Právě komunisté spojují podporu tohoto spolku s podporou celého státního rozpočtu. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) považuje dotaci za politicky důležitou, protože ve svazu působí řada lidí, kteří bojovali za druhé světové války. 

„To je úlitba komunistické straně ze strany Andreje Babiše a jeho hnutí, aby komunisté podpořili rozpočet. O to je to horší, že tento pofidérní spolek není schopen ani vyúčtovat státní peníze,“ oponoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ve druhém čtení rozpočtu navrhlo pět opozičních stran, aby stát svou dotaci svazu buď úplně odejmul, nebo výrazně seškrtal. Nelíbí se jim například to, že svaz udělil před rokem pamětní medaili komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který v lednu 1989 zasahoval při Palachově týdnu proti demonstrantům. „Prostě a jednoduše Český svaz bojovníků za svobodu nemá na rok 2020 nárok ani na korunu,“ domnívá se předseda KDU-ČSL a poslanec Marek Výborný. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová pak hovořila o tom, že svaz se dlouhodobě vyjadřuje prostřednictvím svých vrcholných představitelů xenofobně a  vyznamenává lidi, kteří drželi u moci totalitní režim. 

Dlouhodobé kontroverze

ČSBS budí kontroverze dlouhodobě. V roce 2016 byla část členů vyloučena, založila si pak svou vlastní organizaci – Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Ve stejném roce pak hrozilo ČSBS odnětí dotace, naznačoval to tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO). 

Nejasno kolem dotace pak bylo i v roce 2018. Organizace čelila kritice za hospodaření a premiér uvedl, že s navrženou částkou 6,3 milionu korun nesouhlasí.

Letos dotace zkrátila Plzeň, která místní pobočce svazu poskytla místo požadovaných 70 tisíc jen 20 tisíc. Finanční příspěvek pak odmítla poskytnout Jihlava. Obě krajská města nesouhlasila s aktivitou pražské centrály, mimo jiné právě kvůli ocenění komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 1 hhodinou

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 1 hhodinou

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 7 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...