Americká Tesla postaví továrnu v Německu. V Braniborsku má vzniknout až sedm tisíc míst

Americká společnost Tesla se rozhodla postavit v Německu poblíž Berlína svoji továrnu. Vyrábět by zde měla od roku 2021 nejen auta, ale také pohonné systémy a baterie. Zakladatel a šéf firmy Elon Musk uvedl, že kandidátem na umístění závodu byla v minulosti také Británie, ale ze hry vypadla kvůli nejistotě spojené s brexitem.

Němečtí představitelé podle listu Die Zeit očekávají, že ve spolkové zemi Braniborsko vznikne až 7 tisíc nových pracovních míst, další stovky až tisíce pak v Berlíně.

„Rozhodnutí postavit v Německu vysoce moderní továrnu na elektroauta je dalším důkazem atraktivity Německa,“ řekl ministr hospodářství Peter Altmaier s tím, že Německo má příležitost stát v centru světového dění v oblasti elektrifikace dopravy. Muskovo prohlášení považuje za skvělou zprávu, neboť závod vytvoří nová pracovní místa.

O případných pobídkách zatím Německo podle Altmaiera s Teslou nejednalo, k výrobci elektroaut chce ale země přistupovat jako k jakékoliv jiné automobilové společnosti.

Musk dodal, že továrna bude vyrábět nejen auta, ale také pohonné systémy a baterie, začít chce s vozem Model Y. Závod označovaný jako Gigafactory 4 bude stát nedaleko letiště a se začátkem výroby se počítá v roce 2021.

Ramona Popová, která má v berlínské regionální vládě na starosti hospodářství a energetiku, rozhlasové stanici Inforadio řekla, že očekává tisíce nových pracovních míst. „V současnosti se pro továrnu v Braniborsku hovoří o šesti sedmi tisících pracovních míst,“ uvedla s tím, že v Berlíně vznikne dalších několik set až tisíc pozic.

Dodala, že Tesla není jen výrobcem aut, věnuje se také vývoji softwaru, výzkumu a inovacím. „Berlín je pro to přirozeně tím správným místem,“ řekla.

Výstavba obří továrny Tesly v čínské Šanghaji (říjen 2019)
Zdroj: Reuters/Aly Song

Příchod amerického konkurenta přivítalo dokonce i německé sdružení automobilového průmyslu VDA. „Muskovo oznámení ukazuje důležitost Německa jako místa pro výrobu elektromobilů v Evropě,“ uvedlo sdružení. „Nevyhýbáme se konkurenci, právě naopak,“ dodalo.

Mezi kandidáty na evropskou továrnu Tesly v minulosti patřila rovněž Británie. Musk nicméně ve středečním rozhovoru pro server Auto Express uvedl, že umístění závodu do Británie by bylo příliš riskantní kvůli nejistotě kolem odchodu země z Evropské unie. 

Volkswagen chystá elektromobily v USA

Záměr Tesly postavit v Německu továrnu vítá rovněž německá automobilka Volkswagen, která minulý týden spustila masovou výrobu elektromobilů ID.3, napsala agentura AP.  Volkswagen zároveň ve středu ve svém závodě v americkém městě Chattanooga (stát Tennessee) zahájil výstavbu linky pro výrobu elektromobilů. Firma už na začátku roku oznámila, že do rozšíření závodu investuje 800 milionů dolarů (18,6 miliardy korun) a vytvoří v něm tisícovku nových pracovních míst.

Produkce elektromobilů v americké továrně by měla začít v roce 2022. V současnosti závod zaměstnává kolem 3800 lidí a vyrábí sedany Passat a sportovně-užitkové vozy Atlas. „Chattanooga se v budoucnosti stane centrem výroby elektromobilů v Severní Americe,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...