Čistý zisk Boeingu ve třetím čtvrtletí klesl o polovinu na 1,17 miliardy dolarů

Čistý zisk amerického výrobce letecké techniky Boeing se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Oznámila to ve středu sama firma, která se potýká s negativními důsledky přerušení provozu letounů 737 MAX po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii. Akcie Boeingu ale na výsledky reagovaly mírným růstem.

Boeing podle agentury Reuters nadále očekává obnovení provozu letounů 737 MAX ve čtvrtém čtvrtletí. Firma ve výsledkové zprávě uvedla, že pokračuje ve spolupráci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA) a dalšími regulačními orgány.

„Naší nejvyšší prioritou zůstává bezpečný návrat 737 MAX do služby,“ prohlásil generální ředitel Dennis Muilenburg. Celkové tržby Boeingu ve třetím čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů (přes 460 miliard korun). Tržby divize komerčních letadel se propadly dokonce o 41 procent na 8,25 miliardy dolarů (190 miliard korun).

Firma ve třetím čtvrtletí dodala zákazníkům pouze 62 komerčních letounů, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo 190. V úterý odvolala šéfa divize komerčních letadel Kevina McAllistera, kterého v této funkci nahradí současný šéf servisní divize Stanley Deal.

Dvě tragédie

Boeing 737 MAX společnosti Ethiopian Airlines se letos 10. března zřítil krátce po startu z Addis Abeby. Na palubě bylo 157 lidí, nikdo nepřežil. Stejný stroj měl nehodu loni v říjnu, kdy letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 181 pasažéry a osmi členy posádky havarovalo krátce po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Provoz letounů Boeing 737 MAX byl po těchto nehodách po celém světě pozastaven. Boeing v polovině března také přerušil dodávky strojů 737 MAX zákazníkům. Podnik nyní čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří při nehodách zahynuli. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres. 

Akcie Boeingu před zahájením obchodování přidávaly na burze v New Yorku asi 1,2 procenta na 341 dolarů (7860 korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 10 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 10 hhodinami
Načítání...