Starbucks daně doplácet nemusí, Fiat ano, rozhodl unijní tribunál

Tribunál Evropské unie v Lucemburku zrušil nařízení Evropské komise, podle něhož měla americká společnost Starbucks doplatit 30 milionů eur (přes 776 milionů korun) na daních v Nizozemsku. Pro Komisi jde o neúspěch v její snaze zamezit poskytování nepovolené státní pomoci v podobě daňových úlev velkým firmám. Naproti tomu italsko-americká automobilka Fiat s podobným odvoláním neuspěla, a soud naopak potvrdil rozhodnutí Komise, která firmě nařídila doplatit podobnou sumu v Lucembursku.

Druhý nejvyšší soudní orgán EU vyhověl odvolání amerického kavárenského řetězce, který společně s nizozemskými úřady napadl čtyři roky staré rozhodnutí Evropské komise (EK).

Komise tehdy konstatovala, že daňová dohoda mezi Nizozemskem a Starbucksem z roku 2008, která firmu zvýhodnila proti jiným společnostem, byla v rozporu s unijními pravidly o ochraně hospodářské soutěže. „Komise nebyla schopna doložit existenci výhody ve prospěch Starbucksu,“ uvedli unijní soudci. Podle soudu Komise posuzovala údajné daňové zvýhodnění Starbucksu podle nesprávného principu, takže nemohla dojít k právně závaznému závěru.

Spory se mohou táhnout ještě několik let

Naopak v případě Fiatu, který se rovněž odvolal proti čtyři roky starému nařízení, byl podle soudu postup komisařského sboru v pořádku. Automobilka musí proto doplatit Lucembursku částku mezi dvaceti až třiceti miliony eur. Fiat v prohlášení uvedl, že je rozhodnutím tribunálu zklamán a zvažuje další kroky.

Účastníci sporu se mohou proti rozsudkům odvolat, což znamená, že spory by se mohly táhnout ještě několik let. „Rozsudky potvrzují, že ačkoli mají členské státy výhradní pravomoci určit si vlastní zákony týkající se přímých daní, musejí tak činit v souladu s unijním právem včetně pravidel pro státní pomoc,“ reagovala na verdikty eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Aktuální rozhodnutí jsou podle ní významným vodítkem pro budoucí postup Komise a EK je musí důkladně prostudovat, aby se při svých nařízeních poučila pro příště. Nepříznivý verdikt ve sporu s kavárenským řetězcem ale podle Vestagerové nic nezmění na tom, že Komise bude nadále tvrdě postupovat proti „agresivním opatřením v daňovém plánování“, pokud budou v rozporu s pravidly o státní pomoci.

Evropská komise v posledních letech nařídila doplatit daně řadě velkých firem, které podle ní v podobě úlev dostávají neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která má mít stejně jako dosud i v dalším funkčním období na starosti hospodářskou soutěž, není kvůli nekompromisnímu přístupu moc oblíbená zvláště v amerických technologických firmách. Například společnost Apple se odvolala proti nařízení doplatit na daních bezprecedentních 13 miliard eur (přes 336 miliard korun). Soud EU má vynést verdikt během několika měsíců.

Komise však v poslední době prohrála několik sporů, které se týkaly státní pomoci a daní. Tribunál například letos v únoru rozhodl, že daňové výhody pro 35 nadnárodních společností, kterými podle Komise Belgie porušila pravidla o státní pomoci, jsou zcela legální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 10 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 21 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled