Čína mění úvěrovou politiku, chce firmám snížit náklady na půjčky. Akcie prudce vzrostly

Čínské akciové trhy v pondělí zažily nejvýraznější růst za poslední dva měsíce, hlavní indexy přidaly více než dvě procenta. Investoři tak reagují na změny v určování základní úrokové sazby v Číně, které místní centrální banka oznámila o víkendu. Růstem začaly pondělí i evropské akcie, protože investoři doufají ve stimulační opatření i na starém kontinentu.

Čínská opatření mají domácím podnikům pomoci snížit náklady na výpůjčky a podpořit podnikání poznamenané oslabením domácí poptávky a rok trvající obchodní válkou se Spojenými státy.

Hlavní index CSI300, který zahrnuje akcie největších firem na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v pondělí vzrostl o 2,17 procenta na 3791,09 bodu. Index šanghajské burzy SSE Composite pak přidal 2,10 procenta a den uzavřel na 2883,10 bodu. Index start-upů, které z reformy zřejmě budou těžit nejvíce, si připsal 3,5 procenta.

  • Čínská centrální banka v sobotu uvedla, že v mechanismu určování hlavní úvěrové sazby (LPR) bude nyní zohledňovat situaci na volném trhu. Sazbu, z níž úroky půjček vycházejí, bude zveřejňovat 20. dne v každém měsíci, poprvé tudíž tento týden v úterý. 
  • V dosavadním režimu základní úroková sazba činila 4,31 procenta a analytici se domnívají, že nová LPR bude nižší.

„Nový systém sám o sobě nezaručuje, že skutečná úvěrová sazba bude nižší,“ upozorňují analytici americké investiční banky Goldman Sachs, které cituje agentura Reuters. Banka ale předpokládá, že sazby dolů půjdou s ohledem na současný slabý růst, rizika obchodní války a také snahu čínské administrativy sazby snížit.

Analytici banky OCB pak upozorňují, že nynější opatření je pouze dílčím krokem na cestě k liberalizaci úrokových sazeb. Zaměřuje se totiž pouze na úrokovou sazbu z půjček, zatímco sazba pro vklady zůstala nedotčena.

Také evropské akcie rostly

Rovněž evropské akcie začaly pondělní obchodování vzestupem a pokračovaly v něm i odpoledne. Před půl pátou rostl britský FTSE 100 o 1,0 procenta, německý DAX o 1,2 procenta, francouzský CAC 40 o 1,1 procenta a evropský Stoxx 600 o 0,9 procenta.

Server americké byznysové televize CNBC vidí jako důvod růstu naději, že i Evropa přistoupí v době zpomalování či stagnace ke stimulačním opatřením. Německý ministr financí Olaf Scholz v neděli řekl, že Německo má fiskální sílu ke zmírnění jakékoliv budoucí hospodářské krize. Naznačil, že by Berlín mohl uvolnit až 50 miliard eur na dodatečné výdaje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled