Auditoři: Zátěžové testy bank v EU byly příliš mírné, výsledky mohou být zavádějící

Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z aktuální zprávy auditorů EU.

Evropský bankovní úřad (EBA) zjistil, že žádná z 48 testovaných bank neměla problémy s dostatkem kapitálu, což bylo považováno za pozitivní výsledek pro bankovní systém bloku, který se stále zotavuje z desetileté finanční krize. Evropský účetní dvůr, který je zodpovědný za hodnocení politiky EU, však uvedl, že EBA byl možná při hodnocení zdraví bank příliš mírný.

EBA v reakci na nález auditorů hájí své metody posuzování rizik. Dodal však, že znovu zváží výběr bank, které by se měly účastnit budoucích testů v roce 2020.

Podle auditorů loňské zátěžové testy vycházely ze scénářů, které jsou méně vážné než finanční krize v roce 2008. Byly také mírnější pro země se slabšími ekonomikami. Výsledky některých bank tak mohly působit příznivě ne díky jejich lepšímu zdraví, ale spíše nižším požadavkům na ně.

Zátěžový test v roce 2018 byl již čtvrtým testem uskutečněným EBA. Loni však bylo zkoumáno jen 48 bank, z toho 33 z eurozóny, což byla zhruba polovina ve srovnání s prvním testem v roce 2011, upozornili auditoři. To podle nich vyřadilo některé zranitelné finanční ústavy. Ze zemí mimo eurozónu se také do testů dostalo velmi málo bank, napsala agentura Reuters.

EBA uvedl, že testy nemohou pokrýt všechna systémová rizika

EBA v reakci na to uvedl, že přehodnotí geografické pokrytí. Částečně také přijal doporučení auditorů, aby vybíral banky na základě jejich rizik, nikoli velikosti. Na doporučení, aby kontrola bank pokrývala širší spektrum systémových rizik však EBA uvedl, že testy nemohou pokrýt všechna systémová rizika, ale soustředí se jen na nejdůležitější.

Auditoři také varují před nadměrnou závislostí EBA na národních orgánech dozoru, i když uznávají, že je to způsobeno především omezeným počtem zaměstnanců, který má EBA k dispozici. Výsledkem toho by mohlo být, že národní zájmy převáží nad zájmy širší EU, dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...