Hypermarkety vedou, Češi ale stále častěji nakupují i v menších supermarketech a diskontech

Nejrychleji v tuzemsku rostou diskontní prodejny, menší supermarkety a drogerie, neboť zákazníci při nakupování upřednostňují komfort a rychlost nákupu na menší prodejní ploše. Tržby v maloobchodu v prvních třech měsících letošního roku zaznamenaly meziročně nárůst o 3,5 procenta, což ovlivnily vyšší ceny a mírný růst spotřeby.

Tuzemský maloobchod přitom výrazně táhnou čerstvé potraviny. Vyplývá to ze studie Nielsen Shopper Trends, kterou představila společnost Nielsen se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Studie srovnala obchodní řetězce na českém maloobchodním trhu pomocí takzvaného Store Equity Indexu, který určuje sílu značky jednotlivých řetězců co do oblíbenosti, ochoty zaplatit více za produkty v daném obchodě a cestovat do něj na delší vzdálenost. Na první místo se poprvé dostal Lidl, který si vyměnil pozici s Kauflandem. Na dalších příčkách jsou Tesco, Albert a Globus.

V tržbách sice stále patří prvenství hypermarketům, jejichž tržní podíl činí 36 procent. Postupně však podle manažera výzkumné agentury Nielsen Břetislava Chovítka oslabují vůči menším supermarketům a diskontům. Snižuje se také počet obchodů malých formátů, takzvaných tradičních smíšenek. „V dlouhodobém horizontu výrazně ztrácí – ve srovnání s obdobím před deseti lety se jejich počet snížil o 14 procent a dále klesá,“ uvedl. 

„Hypermarkety meziročně ztrácí, naopak menší formáty, jako supermarkety, diskonty a specializované drogerie, meziročně výrazně rostou,“ dodal Chovítek.

Ovlivňují to dva faktory – počet transakcí, tedy kolik zákazníků do nich chodí, a velikost nákupního koše – kolik utratí za jeden nákup. Za posledních deset let podle Chovítka vzrostl počet obchodů moderního typu (nad 401 metrů čtverečních) o více než dvě stě (o 14 procent). Naopak počet tradičních smíšenek s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních o 18 procent klesl. Souvisí to s inovacemi a ochotou investovat do technologií a zážitků pro nakupujícího, dodal.

„Na prodejní ploše se v posledním období objevuje stále širší škála nových technologií, změna obchodních formátů nebo takzvané omnichannel komunikace, které mají za cíl vytvořit pro zákazníky větší pohodlí a usnadnit a zpřehlednit jim výběr zboží,“ řekl k tomu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Připomenul, že v Česku je největší konkurence obchodních řetězců v Evropě. 

Maliny a avokádo táhnou

Více než v minulosti se čeští zákazníci zajímají o zdravější potraviny a alternativy stravování. Podíl čerstvých potravin na celkových tržbách činí až 44 procent. Pro více než polovinu českých nakupujících rozhoduje právě čerstvé ovoce, zelenina a pečivo o tom, kam půjdou nakoupit.

Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie pak patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. V posledních šesti letech se podle Chovítka až sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo. Češi utrácejí i za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. O více než polovinu vzrostl ale i obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled