Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené poslanci. Novela počítá se změnami se začátkem rozpočtového roku, tedy k 1. lednu po schválení normy.
„Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření ČR, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení,“ uvádí důvodová zpráva k novele.
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.
Správci státní kasy v normě rovněž navrhují vypustit ustanovení, aby Poslanecká sněmovna musela souhlasit s použitím peněz vytvořených v minulosti z rozpočtu a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv. A ministerstvo financí navrhuje také snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně.
Pokud příjemce dotace chybu napraví včas, nedojde k porušení kázně
V oblasti financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.
Zákon zároveň zavádí, že pokud příjemce dotace v případě zjištěných pochybení včas situaci napraví nebo vrátí dotaci, nenastane porušení rozpočtové kázně. „Cílem navrhované právní úpravy je stanovit, že se přihlíží pouze ke včasnému splnění výzvy. Je-li výzva splněna včas, posuzuje se situace tak, že k porušení rozpočtové kázně nikdy nedošlo. Rovněž se navrhuje jednoznačně upravit, že vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě nebo k vrácení prostředků je možností, nikoliv povinností poskytovatele,“ uvádí materiál.
Novela zároveň upravuje, že při nakládání s dotacemi může sice být spáchán trestný čin, ale nemuselo nastat porušení rozpočtové kázně. „Pro takové případy je třeba upravit oprávnění poskytovatele zahájit řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci,“ uvádí materiál.
Zároveň se v zákoně zpřesňuje ustanovení, aby bylo jasné, že řízení o odnětí dotace poskytnuté ze státního rozpočtu vede poskytovatel peněz, a ne finanční úřad. „Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc odňata, musí příjemce s výjimkou stanovených případů vrátit již poskytnuté prostředky, ale rovněž ztrácí nárok na výplatu ještě neposkytnutých prostředků,“ uvádí důvodová zpráva k novele.
Zákon o rozpočtových pravidlech obecně upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Sleduje jeho příjmy a výdaje, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Zaměřuje se i na podmínky zřizování státních fondů nebo na způsob řízení státní pokladny a dluhu.
