Přebytek rozpočtu míří na úhradu dluhu. Divila bych se, kdyby byla sněmovna proti, říká Schillerová

Přebytek z loňského roku má přispět ke snížení státního dluhu. „Sněmovna by mohla rozhodnutí změnit, ale to bych se velmi divila, když všechny strany volají, ať se snižují dluhy, ať se chystáme na budoucnost,“ poznamenala Schillerová. „Věřím tomu, že se sněmovna zachová zodpovědně a můj návrh schválí,“ doplnila.

Loňské hospodaření sice nakonec skončilo pozitivně, velký rozdíl mezi plánem a skutečností ale opozice kritizuje. Podle Schillerové má odlišný výsledek několik různých důvodů.

„Na jedné straně stojí odhadnuté příjmy a na druhé straně maximální výdaje, které se nemohou překročit. Odhadnuté příjmy provádíme na základě makroekonomické predikce ministerstva financí. Ta je dlouhodobě prováděna konzervativním způsobem,“ nastínila. Prognózu teď nově posuzoval výbor pro rozpočtové prognózy a podle ministryně predikci opakovaně ohodnotil jako realistickou, tedy nejvyšší známkou.

„Na základě toho odhadneme příjmy, proti tomu maximální výdaje a do toho všeho musíte napasovat priority vlády, a tím pádem plánujete schodkové rozpočty. A potom vám do toho vstoupí faktory, které prostě nemůžete předpokládat. Tím nejtypičtějším jsou evropské peníze,“ dodala.

Nečekaně silný růst mezd

Ještě když byla náměstkyní pro daně a cla, tedy odpovídala za příjmovou stránku rozpočtu, vzpomíná, že se vždycky objevil faktor, který zaskočil nejen ministerstvo financí, ale všechny instituce, které provádí makroekonomické predikce. „Letos nás překvapil, a to jsme byli nejambicióznější jako ministerstvo financí, růst objemu mezd. Nikdo to nepredikoval tak vysoko,“ přiblížila.

K přebytkovému rozpočtu tak vládě pomohla rekordně nízká nezaměstnanost, přetrvávající hospodářský růst a také lepší výběr daní a sociálního pojištění. Příjmy posílily i dotace z Evropské unie. Na příští rok je naplánován schodek 40 miliard korun.