Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard korun. Státní dluh pak loni klesl o 2,7 miliardy na 1,622 bilionu korun. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu tak klesl na 30,6 procenta ze 32,2 procenta v roce 2017. Opozice upozorňuje, že je přebytek rozpočtu způsoben faktory, které kabinet nemohl ovlivnit.
Rozpočet v loňském roce skončil přebytkem 2,9 miliardy. Plánoval se schodek 50 miliard
Události: Výsledek rozpočtu 2018 (zdroj: ČT24)
„Rozpočet skončil vyrovnaně. Podařilo se nám dokonce vytvořit mírný přebytek,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ministerstva jde v případě loňského rozpočtu o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Lepšího výsledku dosáhl rozpočet jen v roce 2016, kdy činil přebytek 61,8 miliardy korun.
Za lepším výsledkem je podle resortu především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším výběru daní a sociálního pojištění. Daňové příjmy byly proti plánu vyšší o 3,5 miliardy a pojistné o 16,2 miliardy. Ovšem mezi faktory, které pomohly dosáhnout přebytku, objemově vyčnívají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Pomohly ale i menší výdaje na správu státního dluhu.
Přehled plánované a skutečné bilance státního rozpočtu (v mld. Kč)
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je výsledek příznivý i z hlediska trhu, který ještě na sklonku roku 2018 počítal se schodkem deset až patnáct miliard korun. „Úspěch je to i politicky, jelikož nyní může vláda deklarovat, že hospodaří přebytkově – a bude mít pravdu,“ okomentoval. Důvodem lepšího než předpokládaného hospodaření je zejména svižný ekonomický růst a související růst mezd, dodal Kovanda.
„Závěr roku bývá pro státní rozpočet tradičně horší, nicméně tento rok se podařilo státu tento jev potlačit vyšším výběrem daní,“ zmínil analytik Raiffeisenbank František Táborský.
„V průběhu roku bylo již jasné, že se pokladnu daří lépe plnit. Proto mohla vláda popustit uzdu i na výdajové straně. Výdaje tak oproti předchozímu roku vzrostly o 9,5 procenta, a o 1,8 procenta překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice,“ uvedl ekonom Komerční banky Jakub Matějů.
Na investice stát loni vydal o 35 miliard korun víc než v roce 2017. Přesto je celkem téměř sto dvacet miliard korun podle některých ekonomických expertů málo. „Nárůst investic lze přičinit tomu, že jednoduše vláda musí dočerpat ty prostředky z evropských fondů. Investice výrazně vzrostly oproti minulému roku, nicméně ta úroveň nedosahuje ani těch krizových úrovní, což samozřejmě není správně,“ podotkl Táborský.
Ministryně financí Alena Schillerová hostem pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
„Na jednu stranu lze ocenit, že Česká republika patří mezi fiskálně nejdisciplinovanější země EU, řekl bych možná dlouhodobě, a že trend ve smyslu snižování míry zadlužení nás řadí mezi premianty,“ okomentoval čísla ekonom České spořitelny Petr Zahradník.
Na druhou stranu podle něj není hlavním smyslem fiskální politiky udržovat vyrovnaný rozpočet, ale naplňovat veřejnou službu. „Za předpokladu, že se nedaří některé projevy naplňování veřejné služby, tak se chlubit vyrovnaným rozpočtem může být zastíráním toho, co se nedaří,“ poznamenal Zahradník. Zdůraznil tři podle něj problémové oblasti – dopravní infrastrukturu, dominanci závislosti důchodového systému na státu a digitalizaci.
Schillerová o výsledcích státního rozpočtu za rok 2018 (zdroj: ČT24)
Za přebytkem je řada faktorů, které kabinet nemohl ovlivnit, upozorňuje opozice
Podle opozičních stran vláda Andreje Babiše (ANO) v době ekonomického růstu nemyslí na investice a reformy.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že výsledek plnění rozpočtu je na první pohled pozitivní. „Při pohledu na detailní čísla se však ukazuje, že za dobrým výsledkem stojí faktory, které současná vláda ovlivnit nemohla,“ napsal Fiala. Zmínil se například o růstu příjmů z prodeje emisních povolenek, kde cenu určuje trh, a o finálním proplacení evropských projektů z období 2007–2013.
Podle Fialy by hospodářský růst bylo možné využít lépe. „Je škoda, že aktuální růst využívá vláda místo na potřebné změny státní správy, kvality vzdělávání nebo investic do dopravní infrastruktury na obědy zdarma, jízdné téměř zdarma a podobně,“ dodal Fiala.
Výsledek byl velmi výrazně ovlivněn vyššími příjmy z Evropské unie, než jaké vláda rozpočtovala. Dokonce tam byl doplatek předchozího finančního období, kde dobíhaly platby. Pokud bychom rozpočet očistili o příjmy z EU, byl by schodek přes dvě miliardy a při srovnání s předchozím rokem by byl výsledek horší.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) uvedl, že růst příjmů státního rozpočtu je tažený nízkou nezaměstnaností a růstem mezd ve firmách i ve státní správě. „Stát má dobré výsledky díky tomu, že lidé platí více na daních,“ uvedl. Za další faktor zlepšení výsledků rozpočtu považuje peníze z Evropské unie, bez kterých by byl v deficitu. „Je pozitivní, že vládě se konečně podařilo realizovat alespoň nějaké investice, nicméně stále to není dostatečné,“ dodal.
Předseda SPD Tomio Okamura má zásadní výhrady k výdajům. „Výsledek mohl být pro peněženky našich občanů mnohem lepší – pokud by vláda výrazně šetřila náklady při správě státu, tedy například zrušili financování politických neziskovek, omezili podporu nepřizpůsobivým občanům či solárním baronům,“ napsal Okamura. Preferoval by snížení daní či investice do infrastruktury. Současný výsledek považuje za „smutnou nevýhru“. „V příštích letech přijde zákonitě období ekonomické krize a tyhle prohospodařené peníze budou citelně chybět,“ dodal.
Porovnání výdajů státních rozpočtů (rozdíl mezi roky 2018 a 2017, v mld. Kč, vybrané položky)
Předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana toleruje vládu ANO a ČSSD, výsledek hodnotí příznivě. „Vychází zejména ze samotného růstu ekonomiky, malé nezaměstnanosti, takže jsou příjmy kladně ovlivněny zvýšeným příjmem daně fyzických osob. Pozitivně lze hodnotit i nárůst kapitálových výdajů a příjmy z EU. Nesoulad mezi jednotlivými položkami bude předmětem jednání o státním závěrečném účtu,“ sdělil Filip.
Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka předvedlo ministerstvo financí klasický účetní trik trvající dlouhé roky. „Naplánujeme nereálný schodek, abychom mohli být slavní,“ vysvětlil. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun. „Navíc tam hodně skočily evropské peníze z minulého období,“ upozornil Bělobrádek.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil míní, že přebytek je důkazem toho, že vláda v době ekonomického růstu zanevřela na investice a strukturální reformy. „Místo toho upřednostnila dobře vypadající čísla. Těmi pak bude mávat a bít se do prsou, jak nás zachránila. Opak je ale pravdou,“ uvedl Pospíšil.
Šéf STAN Petr Gazdík pogratuloval vládě, že se jí podle jeho slov daří marketingově udržovat zdání, že stát hospodaří lépe než dříve. Podle Gazdíka kabinet málo investuje. „A podezírám vládu, že schodek už tradičně nadhodnocuje, aby pak mohla říct, že to vyšlo lépe,“ dodal.
Příjmy z DPH zaostaly, podle resortu kvůli odložení posledních fází EET
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.
Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 83,3 miliardy na 1239 miliardy korun a překročily plány ministerstva o 19,7 miliardy korun. Samotné daňové příjmy meziročně stouply o 36,5 miliardy na 725,8 miliardy korun.
Struktura příjmů státního rozpočtu 2018 (vybrané položky, v mld. Kč)
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply zhruba o pět procent na 279 miliard korun. To bylo zhruba o dvě miliardy méně, než resort plánoval. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.
Výběr spotřebních daní včetně takzvaných energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 159,3 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o dvě procenta.
V případě běžných výdajů je nejvíce peněz každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 556,6 miliardy korun, což je meziroční růst o zhruba 26,6 miliardy . Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.
Struktura výdajů státního rozpočtu 2018 (vybrané položky, v mld. Kč)