Sněmovna schválila ve středu státní rozpočet na rok 2019 s plánovaným schodkem 40 miliard korun. Jako realistický hodnotí rozpočet předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová i ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. Zároveň si však v pořadu Byznys ČT24 všímali jeho vnitřních nedostatků, které se mohou do budoucna vymstít.
Zamrazilová: Letošní rok bude zřejmě posledním, kdy rozpočet skončí lépe, než byl původní plán
E. Zamrazilová a I. Pilip v pořadu Byznys ČT24 (zdroj: ČT24)
Tento rozpočet vývoj ekonomiky neohrozí, ale její současná příznivá kondice dávala možnost využít toho k hlubším změnám ve struktuře hospodářství, řekl Pilip. Zmínil zejména zásadní změny typu důchodové reformy, restrukturalizace škoství či zlepšení infrastruktury.
Schodek 40 miliard považuje za mírný, zvláště ve srovnání s ostatními evropskými státy. Také celková míra zadlužení je velmi dobrá. Odhad příjmů státního rozpočtu v příštím roce je pak podle něho realistický.
S tím souhlasila i Zamrazilová. Připomněla, že v posledních letech končí hospodaření státu výrazně lépe, než byl původní plán. Jenže tehdy se postupně zlepšovaly jak prognózy, tak skutečnost. Nyní je tomu právě naopak. Prognózy dalšího hospodářského vývoje se zhoršují, není žádná výraznější rezerva na straně příjmů a také je podle ní vidět, že se otáčí hospodářský cyklus.
„Rok 2018 bude zřejmě posledním rokem, kdy rozpočet skončí lépe, než byl jeho původní plán,“ dodala Zamrazilová.
Místo schodku ve výši 50 miliard korun, původně naplánovaného na letošní rok, se hovoří o maximálně 15 miliardách, ale například podle ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) bychom se mohli přiblížit nule.
Příští rok už skončíme v mínusu, a to by se v těchto tak příznivých časech nemělo dít, řekl v pořadu Interview ČT24 hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ocenil sice nízkou zadluženost Česka v rámci EU, ale podle něho je třeba se dívat dopředu. Tedy dělat kroky, které jsou třeba momentálně nepopulární a které zajistí budoucí růst. Například důchodová reforma či ozdravení systému veřejné zdravotní péče, které dlouhodobě povedou k velkým schodkům. Tyto problémy se podle něho lépe řeší v dobrých časech než ve špatných, kdy je nutné zajistit základní chod státu.
GALERIE
Poslanci schválili návrh státního rozpočtu
Schodek 40 miliard hodnotí jako symbol. Měli bychom mít přebytkový rozpočet, řekl Kovanda s tím, že když se započítá hospodaření veřejné sféry, tak v plusu celkový rozpočet je.
„Ale strukturu je nutno zlepšit, aby byla více proinvestiční,“ doplnil. Současný stav by prý neměl zastřít skutečnost, že se utrácí za nesmysly typu obědů zdarma či slev na jízdné. „Tady projídáme budoucnost,“ míní Kovanda.
Rozpočet 1
Na schodcích rozpočtů se podle Zamrazilové projevuje vysoký podíl mandatorních (povinných) výdajů, a ty jsou pro rok 2019 opět zvýšeny. Čekala by, že v dobrých dobách bude rozpočet ambicióznější, blízký nule.
Že tomu tak není, přičítá extrémním požadavkům ze strany sociální politiky.
Kdy jindy vyřešit dluhy minulosti, kdy jindy zvednout důchody, kdy jindy přidat na platech veřejného sektoru a ozbrojených složek než v době ekonomického růstu? Na to je nejvhodnější doba a musíme ty lidi zaplatit.
„Sociální politika by měla vycházet z toho, že naprostá většina zdravých lidí je schopna se sama uživit,“ zdůraznila Zamrazilová. A ti, kteří toho nejsou schopni, hlavně ze zdravotních důvodů, by měli dostávat mnohem větší pomoc, než ve skutečnosti dostávají.
Právě to, že jsou všechny dávky výrazně plošné, s malou diferenciací, vede podle ní k tomu, že všichni v podstatě dostanou málo. „A ti nejpotřebnější dostanou ostudně málo,“ dodala.
Nejvíce rostoucí výdaje ve státním rozpočtu na rok 2019
Pilip kriticky hodnotí například růst počtu státních zaměstnanců, kteří neznamenají větší efektivitu fungování státu. „Je to bobtnání státu, které není opodstatněné,“ dodal.
Zamrazilová s tím souhlasila a připomněla i jejich mzdy. „Není úplně normální, aby mzdy ve veřejné sféře rostly rychleji než v soukromé sféře, která by měla být tahounem ekonomiky“. Růst počtu úředníků přičítá novým zákonům, hlavně z Evropské unie, k nimž si často ještě něco v Česku přidáváme navíc. Podle ní je nutno pročistit tuto agendu a zabránit trendu růstu úředníků.
Rozpočet2
Za letošní rok odhaduje Zamrazilová růst hrubého domácího produktu těsně pod třemi procenty nebo maximálně na nich. Podobně by tomu mohlo být i v příštím roce, pokud se nezhmotní světová rizika typu tvrdého brexitu (odchod Británie z EU bez dohody) či propuknutí obchodních válek.
Navíc trh práce reaguje na zpomalení hospodářství se zpožděním, takže i s tím spojené příjmy státního rozpočtu by se projevily až v roce 2020. Stejně tak i zmenšení ziskovosti firem by dopadlo až na rozpočet roku 2020.
Pilip podotkl, že riziko zpomalení sice existuje, ale není velké.
Rozpočet3
Kovanda řekl, že příjmy státního rozpočtu na příští rok jsou naplánované tak dobře, že ani opozice neměla co kritizovat. Kontrolní hlášení i elektronická evidence tržeb (EET) podle něho fungují, byť ne tolik, jak optimisté předvídali. Doplnil také, že současné vládě (i předchozí) padá od roku 2014 do klína ekonomický růst v Evropě a ve světě, o který se nezasloužili.
„Nad světovým hospodářstvím se smráká a může to dříve či později neblaze ovlivnit naši zemi,“ řekl však Kovanda. Ve špatné době mohou deficity „ekonomiku nakopnout,“ například výdaje do infrastruktury mohou sloužit jako „hladové zdi“ 21. století. V příznivé době jsou však schodky špatné. Nevytvářejí se zde „polštáře“, dostatečné přebytky.
„Stojíme si nyní na tom dobře, ale ne proto, že bychom byli až tak dobří, ale protože ostatní jsou až tak hroziví,“ dodal Kovanda.