Piloti Ryanairu v Německu stávkují, postiženo je na 150 letů ze čtyř set plánovaných

Piloti a palubní personál irského Ryanairu v Německu ve středu celý den stávkují, zrušeno je 150 ze 400 plánovaných letů ze země a do země. Největší evropská nízkonákladová aerolinka svým zaměstnancům hrozí, že v případě dalších stávek začne propouštět. Pražského letiště se stávka nedotkne, ve středu nebyl zrušen ani jeden let Ryanairu do Prahy.

Ohlášená stávka za vyšší platy a lepší pracovní podmínky začala na dvanácti německých letištích v noci na středu a skončit by měla ve čtvrtek ve 2:59 středoevropského letního času. Ve středu ráno to ve Frankfurtu nad Mohanem uvedla zástupkyně odborového svazu pracovníků ve službách Verdi.

Na největších německých letištích bylo ráno zrušeno pět z deseti letů, jejich seznam firma nezveřejnila. Na berlínských letištích Schönefeld a Tegel jich byla podle jednoho ze zástupců Verdi odvolána více než polovina, v Schönefeldu se navíc shromáždily desítky členů palubního personálu s transparenty.

Letiště Kolín/Bonn zatím podle svého mluvčího zrušilo 20 z 56 plánovaných odletů a příletů. V Hamburku se zatím čekají jen dva zrušené lety z plánovaných čtrnácti. Pasažéři Ryanairu musejí počítat jak s četnými výpadky, tak se zpožděními. Podnik již dříve uvedl, že dotčení zákazníci budou o situaci neprodleně informováni a odškodněni.

Odborový svaz německých pilotů Vereinigung Cockpit (VC) ve středu Ryanairu pohrozil dalšími stávkami, pokud management nepřijde s lepší nabídkou.

Výhrady napříč kontinentem

Irský dopravce čelí kritice odborů napříč Evropou. Obzvlášť v Německu se zaměstnancům nelíbí, že jsou najímáni prostřednictvím pracovních agentur, jako je McGinley Aviation. Loni v prosinci Ryanair dokázal odvrátit rozsáhlé stávky, když se poprvé ve své dvaatřicetileté historii rozhodl uznat odborové svazy. Od té doby se mu však nepodařilo s řadou z nich uzavřít dohody o pracovních podmínkách. V létě tak následovala největší vlna stávek v historii firmy a rušení stovek letů.

V srpnu se aerolinky dohodly s irskými piloty a vyjádřily naději, že smíru brzy docílí i na dalších evropských trzích. Minulý týden nicméně pohrozily odborové svazy zastupující palubní personál v Itálii, Portugalsku, Belgii, Španělsku a Nizozemsku stávkou za lepší pracovní podmínky na konci září.

Ryanair již od poloviny srpna podepsal kolektivní smlouvu s piloty v Irsku a v Itálii. Svaz německých pilotů (VC) ale uvedl, že ve Spolkové republice jsou tyto dohody pro piloty nedostačující. Dohoda s irskými piloty se netýká odměňování a všeobecných pracovních podmínek. V Itálii jsou podle nich nedostatečně vyřešeny otázky týkající se pracovní doby a odměňování.

Letecká společnost považuje jejich požadavky za neoprávněné. Pohrozila, že pokud budou stávky pokračovat, přistoupí k rušení některých základen a pracovních míst.

Strany se také nemohou dohodnout na zprostředkovateli, který by konflikt vyřešil, jak navrhl Ryanair. Vedení aerolinek podle VC trvalo na mediátorovi z Irska, který podle nich nemá potřebné právní znalosti pro Německo. Ryanair naopak odmítl několik mediátorů navržených svazem VC. 

Ryanair létá do 37 zemí včetně České republiky a v loňském roce přepravil zhruba 130 milionů cestujících. V Německu má základny na devatenácti letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 22 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...