Veřejné finance máme v přebytku, zdůrazňuje Schillerová. Poslední šance přidávat, dodává Dolejš

Nahrávám video

Na čtyřicetimiliardový schodek, který pro rozpočet na příští rok navrhuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), by se mělo hledět s vědomím, že celkové veřejné finance jsou v přebytku. Zdůraznila to sama ministryně v Událostech, komentářích. Poslanec rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) ale varoval, že ekonomický růst se v příštích letech zpomalí a je třeba přidávat peníze co nejdříve, protože za několik let už to nemusí jít.

„Celkové veřejné finance máme v přebytku a to už nějakou dobu. A tento přebytek je dokonce třetí největší v Evropské unii,“ řekla ministryně Alena Schillerová. Podle ní je při úvahách o státním rozpočtu důležité mít také na paměti, že kvůli loňské změně v rozpočtovém určení daní se zhruba 30 až 35 miliard přesunulo do rozpočtu krajů.

Kraje jsou díky penězům, které by jinak byly příjmy státního rozpočtu, v přebytku. To se ale podle šéfky státní kasy promítá do rozpočtu státního, který z velké části náklady táhne, a je pak schodkový. „Chválím veřejné finance, které z velké části táhne stát,“ poznamenala k tomu ministryně financí.

Plánované náklady na státní investice
Zdroj: ČT24

Také zdůraznila, že mezi její priority při sestavování návrhu rozpočtu na rok 2019 patřily investice. „Chtěla bych zdůraznit, že dáváme z národních zdrojů nejvyšší částku za deset let do investic. To si myslím, že pak nějaké opodstatnění má,“ řekla Schillerová k důvodům schodkového návrhu na příští rok. Další prioritou vlády jsou třeba důchody.

ODS: Schodek je selháním Babiše, který už finance spravoval čtyři roky

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček z ODS ale reagoval tím, že vláda má po letech ekonomického růstu ty nejlepší možné podmínky, aby navrhla rozpočet bez schodku. Upozornil na to, že už nyní se republika nachází v klesající fázi hospodářského cyklu.

„Ministerstvo financí řídil Andrej Babiš čtyři roky, o penzijní reformě ani Ň, slib vyrovnaného deficitu – mandatorní výdaje se zhoršují, vy jste veřejné finance zhoršili. Tak neříkejte, aby to vypadalo, že jste den ve funkci a najednou chcete zlepšit veřejné finance. Zhoršili jste je,“ obrátil se Skopeček přímo na Schillerovou.

Poslední šance dát podíl z bohatství i lidem

Jiří Dolejš z KSČM zdůraznil, že konjunktura začala v roce 2013 a pátým rokem chladne. „Tato vláda dohání to, co neudělala vláda v minulém volebním období,“ prohlásil. „Dostáváme se pod úroveň potenciálního růstu kolem tří procent, na příští rok už to mohou být dvě procenta a zlom může přijít někdy 2020, 2021. To se očekává,“ konstatoval člen sněmovního rozpočtového výboru.

Podle jeho slov minulá vláda nenaplnila úplně sliby a podíl z bohatnutí nezamířil k lidem, zejména seniorům a lidem, kteří pracují a měli by za to být náležitě odměněni odpovídající mzdou. „Přetrvává tady atmosféra mzdového dumpingu. To se týká i útoků na odbory, že si dovolují požadovat ve firemním sektoru vyšší mzdy, tak to je pak něco špatně,“ ohradil se Dolejš.

Když se to nedožene v rozpočtu na příští rok, už k tomu nedojde, protože v dalších letech už bude potřeba šetřit. „Rozpočet na rok 2019 je reálně vzato poslední šance, kdy se některé věci dají dohnat, a pak budeme pracovat i s nějakým střednědobým výhledem,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 14 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 21 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.